1.	Obecně o lužním lese

2.	Fauna a flora lužního lesa

3.	Jarní a letní druhy rostlin

4.	Příklad potravního řetězce

“• LUŽNÍ LES
• Karolina Edelmannová
• LUŽNÍ LES
• Přítomnost vodního toku nebo vysoké podzemní vody-> v půdě je nedostatek kyslíku, tak dochází k redukčním pochodům. Vznikají sloučeniny dávající půdě modré zbarvení a zvláštní zápach = glejové půdy
• Lužní lesy se nalezneme v nadmořské výšce do 300m.n.m.
• Většinou málo srážek kolem 500 mm, příznivé teplotní podmínky kolem 9°C -> dlouhé vegetační období 220-240 dní.
• FLÓRA
• Vysoká klenba korun stromů->přítmí
Topol, dub, jasan, jilm, olše, lípa
• Na více světelných místech jsou keře: střemcha, zimozel, svída, kalina, bez
• Šlahouny: chmel obecný, popenec obecný ostružiník a svízel
• Bylinné patro nejrozmanitější na sušších místech. Jarní světlomilné a letní stínomilné byliny. V létě ve stníu hlavně trávy
• Mechové patro není kompaktní, zabírá maximálně 10% území
JARNÍ DRUHY:
Bledule jarní, sněženka předjarní, orsej jarní, křivatec žlutý, ptačinec velkokvětý, plicník lékařský, violka lesní a hlavně dymnivka dutá
LETNÍ DRUHY
Děhel lesní, pomněnka bahenní, kosatec žlutý, čarovník obecný, podražec křovistý, vrbina penízková, pryskyřník plazivý, kostival lékařský, krtičník hlíznatý, netýkavka nedůtklivá a kopřiva dvoudomá
• FAUNA
• Málo půdní fauny
• Hojný hmyz, pavoukovci a roztoči. Málo žížal a sekáčů.
• V blízkosti vody hodně obojživelníků
• Ptáci: pěnice, budníček, pěnkava, sedmihlásek, červenka, špaček, cvrčilky, rákosníci,
čápi, volavky, kvakoš
Včelojed, káně, luňák, jestřáb, raroh, orel mořský
Zelené řasy->pisivka-> rákosník obecný-> orel mořský-> půdní bakterie, plísně
(parazit- čmelík)
• Použitá literatura
Miloš Anděra: Encyklopedie naší přírody - Fauna.
Kolektiv: Průvodce naší přírodou"

Práce ve formátu MS PowerPoint (*.ppt). Obsahuje fotografie.