1.	Charakteristika čeledi medvědovití

2.	Dělení čeledi Ursidae - Medvědovité šelmy

2.1.	Medvěd hnědý

2.2.	Medvěd grizzly

2.3.	Medvěd kodiak

2.4.	Medvěd lední

2.5.	Medvěd malajský

2.6.	Medvěd ušatý

2.7.	Medvěd pyskatý

2.8.	Panda velká

"Medvědovití představují největší nyní žijící šelmy. Na naší planetě se tato skupina objevila zhruba před 38 miliony let.
Medvědi mají zavalité tělo a patří mezi ploskochodce (tzn. našlapují na celou plochu chodidla). Přes svou zdánlivou pomalost dokáží velice rychle běhat a např. grizzly je schopen dostihnout i jelena. Medvědi se také dokáží velmi obratně pohybovat ve vzpřímené poloze na zadních nohou a nadto mají velmi obratné přední končetiny, kterými dovedně manipulují s předměty. Dovedou také výborně šplhat a mají vynikající nadání pro udržování rovnováhy. Většina medvědů také nachází velikou zálibu ve vodě a mistrně plave.
Podle stavby chrupu můžeme usoudit, že tyto šelmy nejsou příliš přizpůsobené lovu živé kořisti. Jsou to všežravci, jak dokazují jejich docela malé trháky a velké stoličky s hrbolatým povrchem a velkými kousacími plochami. Velcí medvědi, jako např. známý grizzly, se v létě živí převážně plody, kořínky a zelenými částmi rostlin. Je možné vidět i medvědy, kteří se pasou.
Medvědi mají, narozdíl od jiných šelem, zakrněné mimické svaly v obličeji. Náladu tygra či vlka snadno poznáme podle výrazu tváře i postavení těla. Naopak ani nejlepší znalec si není zcela jist vyladěním medvěda, jehož tvář připomíná kamennou masku. Z tohoto důvodu musí i všichni krotcí medvědi v cirkusech při cvičení nosit na čenichu pevný kožený náhubek.
Další charakteristickou vlastností všech medvědů je jejich pomalé rozmnožování. Doba březosti je nejdelší mezi všemi šelmami, a u malých druhů trvá 7 - 8 měsíců, u velkých až 9 měsíců (pro porovnání u velkých koček se tato doba pohybuje kolem 3 měsíců). Příčinou je latence oplozeného vajíčka (tj. prodloužení jeho období klidu), díky níž se porod posunul do zimní doby, takže samice vrhá mláďata v teplém brlohu. Porod v zimě je výhodný i proto, že mláďata mohou po opuštění brlohu vyrůstat v nejvýhodnějším ročním období.
Z již zmíněného je jasné, že často tradovaný zimní spánek medvědů je nesmysl, neboť by se nemohla rodit v zimě mláďata. Medvědi sice tráví velkou část zimy v zateplených brlozích, narozdíl od pravých zimních spáčů (jako jsou sysli, svišti a netopýři) jim však klesá teplota jen o dva až tři stupně a jsou v jakémsi letargickém stavu. V mnoha případech vylezou uprostřed zimy ze svého brlohu a hledají potravu.
Mláďata všech medvědů se rodí extrémně malá a po porodu nejsou o mnoho větší než potkan. U většiny medvědů představuje hmotnost novorozence jen 0,2 - 0,3 % hmotnosti matky (narozdíl od velikostního poměru 4 - 30 % obvyklého u ostatních savců). Vývoj všech medvíďat je velmi pomalý a matka se o ně stará a vodí je 2 až 3 roky. Rodí se obvykle dvě až tři mláďata. Sečteme-li všechny uvedené skutečnosti, vyjde nám pozoruhodné zjištění, že i ta nejúspěšnější medvědí matka přivede na svět za celý svůj život zřídka víc než 8 mláďat. Z tohoto důvodu je vyhubení těchto velkých šelem nesmírně snadné."

Práce ve formátu Microsoft PowerPoint. Obsahuje fotografie. Částečně čerpá z: http://www.zoo-ohrada.cz/cz/karty/zz_medved_r.htm.