"Moliére
Lakomec

Moliére
1622 - 1973
život:
- narodil se v Paříži
- získal sice právnický titul, ale proti vůli rodiny zběhl k divadlu a kvůli nim začal používat pseudonym
- vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin
- působil v kočovné herecké společnosti putující po francouzském venkově
- stal se ředitelem královského divadla v Paříži
- měl konflikt s církví a nepříteli u královského dvora (udržel se díky přátelství s králem)
- zemřel po čtvrté repríz své hru Zdravý nemocný, kde hrál hlavní roli

tvorba:
- dvorní dramatik Ludvíka XIV., dramaturg, herec, ředitel divadelní společnosti
- autor 33 komedií
- navazoval na tradici francouzské frašky a italské commedia dell'arte
- první hru scénář a hru napsal podle italské komedie, využil zkušenosti herce v roli dramatika
- psal odvážné veselohry, kde kritizoval a zesměšňoval církev i šlechtu a morálku
- odsuzoval pokrytectví, snobství nebo postavení žen ve společnosti , přetvářku, lakotu
- výsměch lidským slabostem
- působil b době, kdy se literatura dělila na nízkou a vysokou, přičemž komedie byla literatura nízká a nebyl uznávaný - jeho díla však končila zásahem panovníka, a proto byla díla řazena na vyšší úroveň
- jeho hry byly nadčasové a stále jsou oblíbené

zařazení autora a charakteristika doby
Klasicismus
- z latinského slova classicus - vynikající, vzorový, dokonalý
- centrem byla Francie na konci 17. století
- absolutistická moc, Ludvík XIV.
- má určitá estetická pravidla vycházející z klasického vzoru
- vzorem byla antika (jako pro renesanci)
- návrat k rozumu (city potlačeny)
- krása v pravdivém zobrazení
- důraz na racionalismus
o důraz klade na přírodu, umělci chápou umění jako napodobení přírody, což zaručuje pravdu
o z toho vychází estetický účinek díla ("je pravdivé, co je krásné")
- jedinec má být podřízený zájmu společnosti
- pevný řád
- prosazení zájmu kolektivu oproti zájmům jedince
- hlavní hrdina se řídí společenskými normami, vítězí rozum nad citem a láskou (mravní čest znamená víc než láska)
- dvorské umění (na královském dvoře)
- svazuje uměleckou tvorbu a člověka řadou přísných, striktních a neměnných pravidel
- je reakcí na citově působící baroko
- v době Napoleona Bonaparte a Velké francouzské revoluce"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ