1.	Základní informace o obrazu Hlava Medúsy v Moravském zemském muzeu a o jeho autorech

2.	Hlava Medúsy malíře Petra Pavla Rubense

3.	Motiv hlavy Medúsy

4.	Hlava Medúsy Peetera Pauwela Rubense a Franse Snyderse

"Peeter Pauwel Rubens (1577-1640)
Frans Snyders (1579- 1657)
Hlava Medúsy (1617-1618)

Olej, dřevo (dub), 60,5 x 112,5 cm
Získalo Moravské zemské muzeum v roce 1818, daroval hrabě Josef I. Nimpsch.

Světoznámý obraz barokního vlámského malíře Petra Pavla Rubense „Hlava Medúsy“ patří k nejpozoruhodnějším uměleckým dílům ve sbírkách starého umění Moravské galerie v Brně.
Zobrazuje sťatou hlavu Medúsy. Medúsa byla jednou z bájných nestvůr „Gorgon“, měla hady místo vlasů. Její příběh líčí Ovidiovy Metamorfózy (IV, 769-803). Pohled Medúsy měl, jak známo, z příběhu o Perseovi takovou sílu, že člověka proměnil v kámen.
Právě v pohledu Medúsy je skryto něco magického a snad i rituálního, co se umělec snažil svou rukou přenést do obrazu. Ten je tak zdrojem velmi silných, i když rozporuplných prožitků. Pohled na obraz děsí a současně jsme jím neodolatelně fascinováni a přitahováni, záchvěv hrůzy se spojuje s ohromením a úžasem (mimo jiné také nad neobyčejně živou, mistrovsky provedenou techniku malby). Ostatně médusé znamená ve francouzštině „ohromený“, „zkoprnělý“. Hlava Medúsy nepatřila příliš často k samostatným tématům výtvarného umění. Nejčastěji se tento motiv (tzv. gorgoneion) uplatnil při výrobě štítů bohyně moudrosti Pallas Athény. Z významných malířů tento námět zpracovali Leonardo da Vinci, Carravaggio a Peeter Pauwel Rubens. Oba italští umělci koncipovali své obrazy kruhového formátu jako ochranné štíty (apoteopaion).
Naproti tomu Peeter Pauwel Rubens – ve spolupráci se specializovaným malířem zvířat Fransem Snydersem - zobrazil mrtvolně zsinalou hlavu Medúsy na kamenném terénu před krajinným pozadím, obklopenou hady, štíry, pavouky, mloky a ještěrkami, kteří se zrodili z krůpěje její krve. Kompozice se zachovala nejméně ve dvou autorských verzích, z nichž nejznámější se nachází ve Vídni v Kunsthistorisches Museum. Z Rubensovy dílny nepochybně vzešla také výtvarně kvalitní brněnská replika, dosud považována jen za dobovou kopii, která je patrně totožná s verzí zaznamenanou kolem roku 1630 ve sbírce Sohiera v Amsterodamu. Proveniencí obrazu lze prokazatelně sledovat od roku 1818, kdy byl darován jako jedno z prvních výtvarných děl do vznikající obrazárny Zemského (tehdy Františkova) Muzea v Brně."

Práce obsahuje fotografie.