"Zalévání
Nejlepší dobou k zalévání jsou ranní hodiny. V létě, kdy rostlina roste, musíme zalévat i večer. V zimě zaléváme méně, aby se nevyužitá voda neshromažďovala.
Zalévat je třeba méně často, ale důkladně, protože když zaléváme hodně, tak rostlinu přemočíme a naopak, když zaléváme málo, ale často, horní vrstva bude sice vlhká, ale dolní zůstane suchá.
Při zálivce se snažíme stále napodobovat přírodní podmínky. V přírodě přijímají rostliny vodu z deště (zalévání shora, použití rozprašovače) a vlhkosti půdy (jednou za jeden či dva týdny ponoříme rostlinu do kbelíku s vlažnou vodou – namáčíme jen, dokud stoupají bublinky). Zalévat bychom měli dešťovkou. Teplá by měla být alespoň jako okolní vzduch, spíše však ještě o trochu teplejší. Vodu z vodovodu bychom měli nechat den odstát. Existují specifické rostliny, které záliv shora nesnášejí. Pro jiné zase musíme vodu měkčit a okyselovat. Pro každou květinu je svým způsobem zalévání individuální.
Přesazování
Přesazujeme tehdy, když víme, že květináč, už je celý zaplněný kořeny a nezbyla v něm žádná půda, z které by mohla rostlina čerpat živiny.
Nejvhodnější dobou k přesazování je období, kdy rostlina teprve začíná růst, tedy jaro. Později přesazujeme, jen pokud je to nezbytně nutné. Nový květináč musí být však jen o málo větší než ten původní.
Přesazování ale ruší život rostliny. Přesazujeme tedy jen jednou za 1 až 2 roky, pokud není přesazení nutné kvůli něčemu jinému.
Přihnojování
Pokud však není nutné přesadit rostlinu z důvodu prokořenění, snažíme se růst rostliny podporovat přihnojováním. Hnojit však smíme zásadně jen rostlinu zdravou. Hnojíme v době od konce jara do začátku podzimu, vždy brzy ráno nebo večer. Důležité je, aby rostlina byla před hnojením zalita, jinak bychom mohli spálit její jemné vlasové kořínky.
Hnojiva se dělí na: a) přirozená, organická (kravinec)
b) strojená, minerální (ledek – zdroj dusíku)
Umístění
Správné umístění vychází z několika bodů.
Nejdříve světlo. Světelné podmínky máme doma pevně dané, a proto si květinu musíme nejprve správně vybrat podle rozdělení rostlin dle nároků na světlo. Většinou platí, že čím více u světla tím lépe. Pěstování pokojovek při umělém světle je velmi nevýhodné, pro květinu i pro peněženku. Slunce musí v místnosti bez oken nahradit žárovka, které
Nejčastěji pěstované pokojové květiny
8
spotřebuje mnoho elektrické energie a zároveň vysílá nebezpečné teplo. A i tak se pod ní dá pěstovat jen malé množství pokojovek (pouze ty s malým nárokem na světlo).
Pak musíme brát v potaz teplo. Jeho hodnota je důležitá především pro přezimování. Nedoporučuje se dávat květinu do blízkosti radiátorů, protože mají tu vlastnost, že snižují vzdušnou vlhkost.
Zatřetí – plyn. Umístění v místnosti s plynovým vytápěním rozhodně vadí. V tomto případě se musí rostlině alespoň 2x denně rosit listy a samozřejmě zabezpečit dostatečný přísun čerstvého vzduchu častým větráním.
V neposlední řadě jsou důležitým faktorem sami lidé, kteří pokojové rostliny pěstují. Při jejich umisťování více dbáme na jejich estetický efekt či na své pohodlí. Často se říká, že rostlina v noci tolik kyslíku, že pokud ji má člověk v ložnici, pocítí ráno bolest hlavy. To je ale nesmysl. Rostlina sice v noci dýchá, ale její spotřeba kyslíku je tak malá, že to nepocítíme. Zmíněná bolest hlavy se však může dostavit v případě silně vonících pokojovek."

Práce obsahuje obrázky o rozsahu cca půl strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ