"Architektonika spongiosní kosti není vytvořena od počátku. Vyvíjí se teprve vlivem
tlaků a tahů; trámce vystavené namáhání mohut- něji, trámce nezatížené se ztenčují a jsou odbourá-
vány. Proto také není architektonika patrná v kos tech dětí z l. roku života a vytváří se až v souladu se zatěžováním kostí při vzpřímení těla a za lokomoce. Může se přestavět u kosti zhojivší se po zlomení v pozměněné poloze.

Přestavba kosti spojená s vytvářením architektoniky kosti je tedy odbouráváni a novotvorba kostní
tkáně, probíhající ve větší či menší míře po celý život.

Ve stáři a při některých chorobách převažuje odbourávání kosti nad tvorbou kosti nové, takže kosti řídnou. Tento proces se nazývá osleopomsa. Ve stáří (senilní osteoporosa) nepostihuje všechny kosti stejně. Nejvíce jsou postiženy obratle, pánevní kosti, horní konce kostí stehenních, žebra
a klíční kosti (časté a pomalu se hojící zlomeniny u starých lidí). Nebývá postižena kompakta dlouhých kostí.

Kost poměrně dobře regeneruje, přičemž hlavní role připadá periostu. U pokusných zvířat regeneruje činností periostu ponechaného na místě např. celá lopatka vyjmutá z periostálního pouzdra.
Novotvorba kosti přitom probíhá z osteoblastů, jež se nově vydiferencují v kambiové vrstvě periostu.
Zlomenina kosti regeneruje tak, ze z periostu (a v malé části i z endostu) se mezi lomnými plochami
vytváří nejprve vazivové spojení zvané.callus- svalek. Pak za předpokladu vzájemného znehybnční obou pahýlů osifikuje.

Vazivový i kostěný svalek jsou vytvořeny v nadbytku. Někdy se ve svalku vytváří i tkáň charakteru chrupavky. Kostěný callus se pak přestavuje tak, že po čase stopa zlomeniny mizí. Dokonce i mírné
chyby ve vzájemném postavení obou částí zlomené kosti (odchylky od osy v malém úhlu) se mohou v některých případech přestavbou vyrovnat. V takových případech nová kost za přestavby svalku přirůstá více na straně mechanicky namáhanější (uvnitř úhlu) a odbourává se na straně méně zatížené (vně úhlu); úhel se tím vyrovnává. Takovéto vyrovnání nemůže ovšem proběhnout
na diafysách kostí s mohutnou kompaktou (femur, tibie).

Kost lze i transplantovat: úspěšně se transplantují části (štěpy) kostí, přičemž zpravidla bez problémů srůstají štěpy z jiných míst skeletu téhož jedince."