1.	Báseň - Oblaka modrá

2.	Rozbor básně

"Tato věta také v podstatě kontrastuje s další. „Zvon, který viděls v oblacích, ozval se snivě“ může mít naopak více významů. Za prvé by mohl onen zvon zpodobňovat slunce (v tom případě by šlo o synestézii), protože slunce má v lyrice snad nejvíce různých přívlastků a zpodobnění. Zvon v oblacích by vlastně mohl být opravdu i zvon, který je někde vysoko. Nejspíše ale toto spojení znamená něco dobrého nebo něco, po čem člověk touží a čeho chce dosáhnout. Takovýto „cíl“ se může ozvat snivě kdykoli si na něj člověk vzpomene a objeví se mu jako sen. Vlastně se ani jinak než snivě ozvat nemůže.
„Pták, skrytý někde v oblacích, pěl lítostivě.“ navazuje na předchozí verš, tedy pokud je zvon v oblacích skutečně něco nadpřirozeného. Pak totiž pták, skrytý někde
v oblacích může znamenat to samé, tentokrát si ale člověk uvědomuje, že jeho cíl je daleko a bude těžké ho dosáhnout - proto tedy pěl lítostivě. Tento obraz může ale
představovat opravdu ptáka, jehož zpěv se rozléhá a ozývá po celém kraji, i když to není typické pro období před bouří.
Když zůstaneme u představy bouřky, není těžké pochopit následující dvouverší. „Šum z města možno slyšet tu, tak bezstarostný“ Jako první mě po přečtení této věty napadl déšť. Slovo šum jaksi charakterizuje déšť a tato dvě slova se spolu velmi často spojují. Ovšem proč básník použil právě šum z města, na to se mi bohužel nepodařilo přijít. Kdyby totiž měl na mysli opravdu šum z města, byl by asi jen těžko bezstarostný. Myslím, že právě naopak, protože další dvojverší „Bože, můj Bože, život tu je stvořen pro sny.“ by pak tuto skutečnost popíralo. Mám pocit, že básník jaksi vyzdvihuje skutečně bezstarostnost – protože jen bezstarostný život může být jako sen – a klid místa, které popisuje.
„Co splnil jsi ty, jenž jdeš kol, v očích slz příval,“ je velmi zvláštní dvojverší. Při hlubším zamyšlení čtenáře po spojení v očích slz příval napadne opět déšť, provázející celou báseň. Autor možná promlouvá skutečně k nějakému člověku, který jde kolem či který prostě jen viděl to místo, o kterém báseň je, to úžasné místo stvořené pro sny. Má snad v očích slz příval právě proto, že ho dojímá krása tohoto místa nebo z lítosti, že tam také nemůže žít. Kdyby totiž básník skutečně měl na mysli „kolemjdoucího“, navazuje na to druhé dvojverší „Co splnil jsi ty, jenž jdeš kol, z toho, cos sníval.“ Každý má nějaké sny, a tak je tato otázka otázkou na člověka, který opravdu žije někde jinde. Je snad myšlena jako „Co ze svých snů splnil jsi ty, jenž žil jsi celou dobu (například) ve městě, zatímco já jsem byl tady, v tom civilizací zapomenutém kraji, a splnil jsem si tu všechny své dávné touhy?“
Schůdnější je ale první varianta. Básník tak oslovuje bouřku nebo prostě jen déšť. Ten totiž opravdu jen jde kol, přičemž má člověk pocit, že třeba něco přinese. Proto snad ta otázka Co splnil jsi? Druhá otázka Co splnil jsi z toho, cos sníval? už tak jasná není. Může déšť mít nějaké sny? Možná že i přesto, že předchozí věta je „určena“ bouři nebo dešti, tato je pro člověka.
Co říci závěrem? Snad jen to, že báseň Oblaka modrá působí velmi poklidným dojmem, tedy na skutečnost, že je o dešti, ne-li o bouři. Kdyby se jmenovala Obloha modrá, jistě by popisovala krásný letní prosluněný den."