1.	Nejisté autorství

2.	Kompozice a techniky malby

3.	Žena a zvíře na obraze

"Odborný popis – portrét Dáma s hranostajem,
Leonardo da Vinci

Portrét Dáma s hranostajem, byl vytvořen kolem roku 1490. Jeho autorem je pravděpodobně renesanční malíř Leonardo da Vinci, přestože dílo není podepsáno ani datováno. Nápis v horním rohu obrazu „La belle FERIONIERE. LEONARD D’AWINCI“, by mohl být považován za důkaz, že je skutečně vytvořen známým malířem, jenže rozbor stáří barvy prokázal, že tento nápis byl připsán až později, nejspíš až v devatenáctém století.
Jak dále analýza obrazu ukázala, byl obraz Dáma s hranostajem namalován na ořechové dřevo, pocházejícího ze stejného stromu jako Obraz dámy, u kterého je autorství Leonarda da Vinciho prokázané.
Obraz je významný svou kompoziční rovnováhou, o níž se malíř pokoušel u všech svých čtyř slavných portrétů žen (Dáma s hranostajem, Mona Lisa, Ginevra de 'Benci a La Belle Ferronnière). Pokoušel se také zachytit povahu, náladu a výrazy osob, pohyb postav a perspektivy – té dosahoval pomocí hry světla a barev. Při malbě užíval dosud nepoužitých technik prolínání barev – tato technika se nazývá sfumato. Této techniky nejvíce využíval při prolínání tmavých odstínů pozadí a stínů ve tváři nebo šatech, čímž vyvolává dojem stínů a trojrozměrnosti.
Olejomalba o rozměrech 40,3 × 54,8 cm znázorňuje neznámou ženu – jedna z více teorií říká, že by touto ženou mohla být Cecílie Galleraniová, paní z Lodovico Sforza, jejíž rod sice není šlechtický, přesto patřil mezi nejvlivnější milánské rody. Oblečena v typických renesančních šatech zelené a vínové barvy, pečlivě propracovaných – i při jejich malbě malíř použil šerosvit (sfumato). Jediný šperk, černé korále uvázané kolem krku, jsou také charakteristické pro renesanci, na tak vlivnou rodinu je ale oblečena překvapivě prostě.
Zvíře, které Cecília drží v rukou, zabírá téměř polovinu obrazu a jeho význam je sporný. Přestože by se podle názvu obrazu mělo jednat o hranostaje, podle názorů zoologů se spíše jednalo o albinistickou fretku, už pro světlou barvu a velikost. Jeden z možných významů hranostaje či fretky na portrétu by mohla být narážka na její příjmení – zkrácenina Gallerani, Gallé, totiž v řečtině označuje hranostaje a vzhledem k Cecílinině znalosti řeckého jazyka je pravděpodobné, že to sama věděla a používala hranostaje jako svůj znak.
Obraz je vystaven v Krakovském Czartoryski Museum, v Polsku."