Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Quo vadis religio?

Quo vadis religio?


Kategorie: Ostatní předměty

Typ práce: Eseje

Škola: Biskupské gymnázium, církevní základní škola, mateřská škola a základní umělecká škola Hradec Králové, Hradec Králové

Charakteristika: Co je to vlastně náboženství? Kde se vzalo a proč mělo pro lidi od nejstarších dob takový význam? A jaký význam má pro nás, lidi 21 století? Na tyto otázky,na něž není lehké najít odpověď, se tato práce najít odpověď snaží. Upozornění: Autorka je sama od dětství formovaná konkrétním náboženstvím, práce se tudíž může jevit jako zaujatá. Ale to je koneckonců každá práce.

Obsah

1.
Úvaha o podstatě a smyslu náboženství a jeho významu pro dnešní společnost

Úryvek

"Co jeto vlastně náboženství? Odpovědět na tuto otázku není vůbec snadné, neboť náboženství je mnoho a přes některé společné znaky se od sebe značně liší. Navíc každé jednotlivé náboženství má samo o sobě tolik aspektů, a lze se na ně dívat z tolika pohledů, že i kdyby na světě bylo jen jedno jediné, každá jeho definice by byla zkratkovitá a neúplná.
Prvním předpokladem náboženství je víra. Víra, že existuje něco, co člověka přesahuje, co nemůže poznat na základě běžné smyslové skutečnosti ani běžné rozumové úvahy. Představy o podobě a povaze takové bytosti se může značně lišit a také se liší od neosobní statické síly v některých východních naukách, přes silně antropomorfní a blahobytné bohy Řeků a Římanů až po jediného, absolutního a nejvyššího Boha v abrahámovských náboženstvích.

Náboženství je dialog mezi člověkem a Bohem. (případně Bohy, Božstvem), budování vzatu mezi ním a člověkem. Podoba tohoto vztahu se může opět diametrálně lišit od pouhého strachu až po láskyplný a důvěrný vztah charakteristický pro Křesťanství.
Je zajímavé, že mnoho jazyků ( mimo jiné například Řečtina či Hebrejština) nemá odpovídající synonymu pro slovo náboženství a musí je proto nazvat nějak opisně. Příkladem může být Řecký výraz eusebía (bázeň). V jiných jazycích se používá například výraz pro normu či zákon (dharma-Sanskrt), nauku (japonské kyo), či spravedlnost (Arabské dim). Všechna tato slova vyjadřují něco pro náboženství charakteristického, něco co je v různé podobě přítomno prakticky v každém náboženství.
Chceme-li s někým navázat vtah, musíme ho nejprve poznat. Chce vědět, co od něho může čekat, jak si ho nerozhněvat, ale naopak naklonit, zda se na něho může spolehnout. Ve vztahu s Bohem je to zrovna tak. Člověk sbírá zkušenosti s Bohem a jejich formulací vzniká nauka. Nauka je vlastně teorií každého jednotlivého náboženství. Říká člověku, kým je jeho Bůh a naopak, kým je on,člověk pro svého Boha.
Další nezbytnou složkou vztahu je komunikace. Komunikace s Bohem probíhá pomocí náboženských obřadů, modliteb a obětí. vzniká kult. Čím je nauka pro torii náboženství, tím je kult pro praktický náboženský život. Obřady jsou tak jednak službou člověka Boha zároveň však mohou být také Božím darem člověku, neboť mu dávají možnost spojit se s Bohem a zakusit jeho blízkost. Zanevře-li člověk na náboženské obřady, zanevře obvykle také na Boha, protože ho natolik zahltí každodenní povinnosti, že se zapomene svůj vztah s Bohem obnovovat a ten postupně odumře. Proto je ve většině náboženství nějaká forma účasti na náboženských obřadech povinná.
Další obvyklý prvek náboženství vyjadřují slova dharma (Sanskrt) a dim (Arabština). První znamená zákon, druhé spravedlnost. Aby byl člověk zadobře s Bohem, musí vzdávat patřičnou úctu jemu samému, ale musí také dodržovat určité normy v chování k ostatnímu světu. (Zejména k ostatním členům lidské společnosti). Proto klade většina náboženství na své vyznavače určité morální požadavky. Slovo zákon však můžeme v souvislosti s náboženstvím vnímat ještě v jiné rovině než jako soubor pravidel a přikázání. Slovo zákon může znamenat také řád. Náboženství je pro věřícího člověka nejdůležitějším faktorem při pohledu na svět, na jeho fungování. Náboženství je tedy zákonem fungování světa, univerzálním, všeurčujícím principem.
Shrnuto, náboženství je dialog mezi člověkem a Bohem. Každé náboženství má nějakou nauku, která teoreticky shrnuje kdo je jeho Bůh a jaký je jeho vztah ke světu. Další jeho složkou je kult, který uvádí náboženství do praxe. Dále klade většina náboženství na své vyznavače určité požadavky co se týče chování k ostatním lidem a ke světu."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x536684d3d55e7.zip (13 kB)
Nezabalený formát:
Quo_vadis__religio.doc (47 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse