1.Autor
2.Rok vydání

3.	Další spisovatelé

4.Okolnosti vzniku díla

5.

Vliv díla

6.	Celková charakteristika

7.	Děj a kompozice

8.Jazyk a styl

9.

Adaptace

"Autor: Ladislav Fuks
*1923 Praha
Smrt- 1994 Praha
Český prozaik, autor především psychologické prózy s tématem úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Jako symbol tohoto tématu si zvolil pak holocaust a násilí. Většina děl je autobiografických. Fuks je ve svém díle mistrem masky, jinotajů a náznaků, k čemuž byl jako homosexuál donucen dobou.
Narodil se do rodiny polciejního úředníka, který byl chladný a dominantní. Téma smutného dětství a vzdoru otci se objevilo v několika jeho knihách. Pociťoval krutý osud svých židovských spolužáků na gymnáziu. Po skončení gymnázia pracoval za války na zemědělské správě v Hodoníně. Po válce studoval na FF na UK. Poté pracoval řadu let jako úředník v papírnách a v polovině 50.let se stal zaměstnancem Státní památkové péče na zámku Kynžvart. Také pracoval v Národní galerii a vydal první knihu Pan Theodor Mundtock, která mu vynesla vzestupnou literární kariéru. Koncem 60.ůet podlehl politickému tlaku a stavěl se na stranu komunistické strany. Stal se členem normalizačního Svazu spisovatelů. Ze své homosexuality se snažil vymanit -> jeho ženou se stala Italka Giuliana Limiti. Umřel ve svém bytě v Praze.
- Časopisecky debutoval v Květnu, publikoval ve Věstníku Židovské obce náboženské, Plameni, Hostu do domu, Sešitech pro mladou literatur, Kmeni, Tvorbě atd..

Další tvorba: Pan Theodor Mundstock, Myši Natálie Mooshabrové, Vévodkyně a kuchařka
Rok vydání: 1967
Další spisovatelé: Václav Havel (Audience), Pavel Kohout (Čas lásky a boje), Ludvík Vaculík (Český snář), Josef Škvorecký ( Zbabělci), Vladimír Páral (Milenci a vrazi)
Okolnosti vzniku díla:
Spalovačem mrtvol opustil Fuks metodu mapování pohnutých lidských údělů, sondování vnitřních citových zranění a duševních šrámů. Poprvé zvolil žánr hororu a přenesl pozornost z obětí na nositele zla. Tematicky spřízněné Spalovači jsou prózy Myši Natálie Mooshabrové a Příběh kriminálního rady. Zlo přestává být abstraktní veličinou dějit a vtěluje se do fanatických jedinců poedlých nadosobními ideemi.
Vliv díla:
V 60.letech 20.stol. S objevuje v české literatuře tendence relativizovat vypravěčův jazyk a budovat prozaické texty na složitých kompozičních principech, využívat mechanického opakování, stereotypu a také rozšiřovat autorskou fabulaci o svéhlavou hru s historickými fakty. Fuks bývá považován za jednoho z inspirátorů české postmoderny."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ