"Tento epos je prvním velkým dílem světové literatury, pochází z konce 2. tisíciletí př.n.l. z oblasti, kde se nalézala Sumerská říše. Příběh byl nejprve šířen ústně, poté byl sepsán. Vychází z mytologie, zabývají se dvěma hlavními tématy: možnosti člověka dosáhnout nesmrtelnosti a přátelstvím. Epos byl sepsán na 12-ti neúplných tabulkách. Nejstarší příběhy jsou psány sumersky, pak následují verze akkadské a chetitské. Autor tohoto díla je neznámy.

Stručný obsah:
Gilgameš je tyranský panovník nutící své poddané k těžké práci na stavbě hradeb města. Obyvatelé žádají bohy o pomoc. Ti sešlou na zem polodivokého člověka Enkidua, který má Gilgameše přemoci. Původně protivníci se však stanou přáteli a vykonají mnoho hrdinských činů. Enkidu umírá v důsledku prokletí bohyně Ištar a Gilgameš, který se bojí smrti, vydává na cestu k nalezení nesmrtelnosti. Bez úspěchu se vrací do města Uruk a poznává, že hradby, které dal vybudovat, jsou dílem, který ho činí velikým a nesmrtelným.

Hlavní postavy: Gilgameš – sumerský král silný válečník, odvážný, statečný
Enkidu – vytvořen bohy, aby Gilgameše zabil (trest za krutovládu)

Homér

Nejznámější starořecký epický básník, předpokládaný autor dochovaných řeckých eposů Ilias a Odyssea.
Žil asi v 8. st. př.n.l., neznáme však ani místo jeho narození. Je zobrazován jako slepý pěvec. Zemřel údajně na ostrově Íos.
Homér se řadí do archaického období. V Archaickém období jsou báje a pověsti šířeny ústně, potulnými pěvci.
Náměty jsou čerpány převážně z řecké mytologie.
Ta je polyteistická, s množstvím bohů, kteří mají dobré i špatné lidské vlastnosti, kromě smrtelnosti.
Hlavní postavou je obyčejně lidský hrdina, který plní určité poslání proti boží vůli, nebo naopak s podporou některého z nich, obvykle Athény, bohyně moudrosti. Řecké pověsti také vyjadřují nezvratitelnost osudu a každá věštba se jednou vyplní."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ