"Literární druh: epika
Literární žánr: satirická báseň
Elegie = žalozpěv, vrchol antické poezie, lyrická báseň, žal nad ztrátou něčeho autorovi blízkého (např. lásky, domova,…); KHB – odkazuje k Ovidiovým žalozpěvům (také byl císařem poslán do vyhnanství)
Dílo: sepsáno r. 1852, vydáno 1861, on umírá 1856 - nikdy se nedožil oficiálního vydání
Téma: kritika rakouské vlády a policie, režimu, Bachova absolutismu, popis autorova příběhu
Obsah:
Název Tyrolké Elegie - elegie = žalozpěv, ale on tady v té básni je velmi suchý, sarkastický
KHB popisuje situaci, kdy je zatčen rakouskou policií a vezen do vyhnanství v Brixenu (nevěděl, co s ním bude, a jestli se vůbec někdy vrátí domů, do Borové, loučení s rodinou), byl provázen policistou Dederou. Během cesty se loučí s místy v Německém Brodu, která měl rád a přemítá nad tím, co ho s nimi pojí (např. kostel, kde byl pokřtěn – personifikace – kostel je z odjezdu KHB smutný, sledoval celý jeho život).
V Alpách nastane chvíle, kdy se koně s kočárem splaší a řítí se po prudké cestě – policisté z něho vyskákají, ale KHB v kočáru zůstane – a připomíná biblický příběh o Jonášovi.
Borovský mezitím dojede do nejbližšího městečka, kde se nají, než přiběhnou strážní. Komentuje to tak, že režim chce vládnout národům, ale nezvládne ukočírovat ani koně.
Monolog KHB s měsícem – ptá se ho, jak se mu v Brixenu líbí, odkaz na lidovou píseň.
Báseň začíná - Sviť měsíčku sviť - odkazuje i na K.J. Erbena.
“Černý dvouhlavý orel.” - Karel Toman - Rakousko (zlatá/černá)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ