"Jméno růže (1980)
- epika - próza - román
- 7 kapitol - každá popisuje děj jednoho dne (připomíná Dekameron)
- popisuje události benediktýnského opatství na severu Itálie ve 14. století (rok 1327)
- jsou zahrnuty úvahové a teologické pasáže, promluvy ke čtenáři, vyprávění, někdy až líčení
- odkazy na skutečné postavy (př. Bernard Gui - inkvizitor)
- psáno v ich-formě z pohledu Adsona
- jazyk je spisovný + archaismy, latina, citace z jiných děl
- retrospektiva (starý mnich vypráví události, které se staly za jeho mládí když doprovázel svého učitele na cestách)

Děj:
1. den
Adso a Vilém přijíždějí do nejmenovaného hornoitalského benediktinského opatství, kde se mají zúčastnit disputace se zástupci papeže o Kristově chudobě. Večer po ubytování do jejich cely dorazí opat a svěřuje se Vilémovi s vraždou iluminátora Adelma, která byly nastražena tak aby vypadala jako sebevražda a prosí ho, aby onu vraždu vyřešil ještě před příjezdem papežské delegace.
Později, když ten samý večer pátrají po stopách a ohledávají Adelmův pracovní stůl a baví se, jsou vyrušeni starým, bývalým knihovníkem Jorgem, který smíchem opovrhuje. Pokoušejí se dostat do přísně střežené knihovny, do které smí pouze současný knihovník a jeho pomocník.
2. den
Je objevena další mrtvola v kádi s prasečí krví – Venantius, překladatel z řečtiny. Pátrání obou vražd pokračuje, ale bezvýsledně. Vilémovi jsou ukradeny jeho zvětšovací skla a to jediné co doposud má je šifra, již zloděj zanechal. K večeru se v cele opět dostaví opat – zmizel další mnich, Berengar.
3. den
V Berengarově cele je nalezen zakrvácený hadr – potom co jim Jorge vnukl myšlenku Apokalypsy, se Vilém a Adso řídí Zjevením Sv. Jana, které je dovede do tamních lázní, kde nacházejí mrtvého Berengara.
K večeru, kdy opět s Vilémem chtějí do knihovny, Adso zabloudí a dostane se do kchyně, kde zachraňuje vesnickou dívku před znásilněním. Stráví spolu noc, dívka následně utíká.
4. den
Ohledávání Berengarova těla – má černá bříška prstů ruky a jazyk, měl u sebe i Vilémova skla.
Přijíždí papežská delegace, společně s inkvizitorem Bernardem z Gui, který je Vilémovým dávným rivalem z dob, kdy Vilém sám býval inkvizitorem. Bernard přistihne Salvátora (znetvořený mnich, neschopný mluvit souvisle jedním jazykem) a onu dívku při údajném praktikování černé magie a nechává je zatknout.
Proběhne další návštěva knihovny – Vilém s Adsonem objevují nová vodítka, která je podle všeho dovedou k jakési knize.
5. den
Probíhá bratrská disputace o Kristově chudobě.
Bylinkář Severin se Adsonovi svěří s onou podivnou knihou, kterou našel. Avšak než se Adso stihne domluvit s Vilémem, kniha zmizí a Severin zemře.
6. den
Umírá i současný knihovník Malachiáš, novým knihovníkem se stává Bengt. Vilém prozkoumává historii knihovníků, zjišťuje, že Jorge byl taktéž knihovníkem, ještě než oslepl. V oné historii se objevují i další zmínky o záhadné knize.
Opat, jenž nadále nevidí další smysl ve Vilémově pátrání, ho prosí, aby s vyšetřováním přestal. Vilém odmítá, a v pátrání pokračuje dál – zjišťuje jak se dostat do tajné místnosti knihovny, odkud má záhadná kniha pocházet."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ