"William Shakespeare
Romeo a Julie

tragédie o 5 dějstvích

1. italské město Verona, 16. století (období vrcholné renesance)

2. příběh tragické lásky dvou mladých lidí – Montekova syna Romea a Julie Kapuletové; nepřátelství, zaujatost a vzájemná nenávist obou rodů
seznámení Romea na slavnosti Kapuletových se 14letou Julií, slib věrné lásky, (tzv. balkónová scéna) tajný sňatek v klášteře v cele mnicha bratra Lorenze (Vavřince); souboj Tybalta s Romeem (v potyčce Tybalt probodne Merkucia, přítele Romeova, a ten ho za to zabije); Romeo utíká z města do Mantovy; připravován sňatek Julie s hrabětem Parisem, Julie se vzpírá, Lorenzo jí nabízí uspávací lék, který způsobí zdánlivou dočasnou smrt; vysvětlující zpráva Romeovi nešťastnou náhodou nedoručena; Romeo se dozví o Juliině ”smrti”, v rodinné hrobce se otráví; když Julie procitla a spatřila mrtvého Romea, probodla se dýkou; nad hrobem milenců uzavírají oba rody smír

3. Julie – chytrá, statečná, citlivá, sličná, oddaná dívka; boj o právo na lásku, život a samostatné rozhodování
Romeo – upřímně milující Julii, odhodlaný obětovat pro ni vše
Montekové × Kapuleti
Tybalt – Juliin bratranec, rváč
výmluvný a vtipný Merkucio, Romeův přítel
chůva – lidová postava
v úvodu – chorus (obyvatelé Verony) – ujasňuje děj, uvádí do děje (vztah k antice)
plně renesanční typy

4. srážka vůle a vášně jedince s nově vznikajícími buržoazními mravními normami; příčina tragédie – lidská vášeň (rodová zášť) a náhoda (posel nedošel včas)
přání autorovo, aby Anglie žila v míru pod vládou humanistických panovníků (inspirace – válka růží)
aktuálnost – láska × nenávist důsledky

5. poezie (vyšší vrstvy – Julie, Romeo) i próza (nižší vrstvy – chůva)
komické prvky v tragédii (mluva chůvy, komičnost v neschopnosti vyjádřit se jednoznačně)
blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš
lidové obraty v promluvě prostých lidí
stavba dramatu – vzor antické tragédie; prolog ve formě sonetu (uvedení do italské Verony)
vztah k antickému dramatu:
chorus – úvod do situace (× antické hry – vyjádření veřejného mínění)
vliv řeckého bájesloví (viz Juliina promluva)
proti středověkému myšlení překročen rámec desatera (Cti otce svého a matku svou ...), ne neposlušnost, ale plné smyslové
vyžití, samostatnost a aktivita postav"