Seminarky.cz > diskuse k úvodníkům » Jak zvládnout přijímačky na vysokou školu? Máme rady a tipy z první ruky

Jak zvládnout přijímačky na vysokou školu? Máme rady a tipy z první ruky

Kdo vám řekne lépe, jak vyzrát na studium na vysoké škole, než ti, kdo na ní studují? Oslovili jsme proto studenty veřejných i soukromých vysokých škol z celé republiky, aby nám prozradili své zkušenosti. Z výsledků ankety zde na Seminárkách.cz jsme pro vás vybrali ty nejzajímavější informace - v prvním díle o úskalích přijímacích zkoušek.

Přijímací zkoušky nejsou příjemné pro nikoho. I pokud máte testovanou látku v malíčku a načtenou literaturu, pořád je tu nervozita a nejistota, zda jste se připravili opravdu na všechno. Aby se vám přijímačky zdolávaly snáze, zjišťovali jsme od současných studentů, jak se sami připravovali, co se jim zdálo nejtěžší a co radí pro úspěšné složení zkoušek.
 

Požadované znalosti

Základem je podle většiny studujících zvládnutí požadovaných znalostí a dovedností i načtení doporučené literatury. Ne vždy si vystačíte s tím, co jste se učili na střední škole. Některé obory se na středních školách (nebo alespoň na té vaší) obvykle nevyučují a musíte se plně spolehnout na své samostudium. Ale i tam, kde jste daný předmět na střední škole měli, mohou přijímačky zjišťovat znalosti nad středoškolský rámec. „Některé otázky z filosofie mne překvapily, protože zrovna to jsme neprobírali,“ řekla nám o svých přijímačkách studentka Společenských věd se zaměřením na vzdělávání Pedagogické fakulty UHK. Nevyzpytatelné jsou podle studentů často otázky na všeobecný přehled, na který je kvůli širokému záběru obtížné se připravovat.
 

Podmínky pro přijetí

Stejně důležité jako znalost látky je mít přehled o tom, jaké jsou přesně podmínky pro přijetí. „Nejtěžší pro mě bylo se prokousat nepřehlednými fakultními stránkami, abych zjistila, jaké jsou vlastně všechny požadavky pro přijetí. Dokázat se zorientovat ve strohé úřednické řeči při čtení požadavků jsem brala jako součást přijímaček. A to jako tu nejzákeřnější, protože některé podstatné detaily byly hodně nenápadné.“ Podmínky a požadavky se také mohou rok od roku i poměrně zásadně měnit, důležité je proto hlídat si aktuálnost zjištěných informací. U dvouoborového studia je třeba dávat pozor na podmínky u každého oboru.
 

Testy z minulých let

Jako součást přípravy na zkoušky současní studenti jednoznačně radí pečlivě si projít starší přijímací testy, které lze stáhnout z internetu (odkazy na vzorové testy u příslušných oborů najdete na www.VysokeSkoly.com) nebo zakoupit v papírové podobě: „Hodně otázek z fyziky bylo podobných testům, které se dají koupit v knihkupectví v univerzitním kampusu v Brně,“ prozradila zase studentka Fyzioterapie Lékařské fakulty MU – pokud to máte do Brna daleko, seženete publikaci v našem e-shopu www.KamPoMaturite.cz.
Podobnou zkušenost – že aktuální testy bývají podobné těm minulým, mají i další studenti.
 

Přípravné kurzy

Studenti také doporučují přípravné kurzy, jako například studentka Podnikové ekonomiky Ekonomické fakulty TUL. „Absolvovala jsem přípravný kurz, který trval pouze jeden víkend a velmi mi k přijímačkám pomohl,“ řekla nám. Doporučují také veřejné kurzy nebo soukromé doučování, hlavně pokud nematurujte z předmětu, který se objeví na přijímacích zkouškách. I pokud z testovaného oboru maturujete, přípravu rozhodně nezanedbejte: „Poctivá příprava k maturitě je ideální přípravou pro úspěšné složení přijímací zkoušky,“ říká studentka Aplikované geografie na TUL. Nakonec se nespoléhejte jen na mechanicky namemorované znalosti: „Přijímačky jsou hlavně o myšlení, ne o tom, naučit se 1300 otázek nazpaměť,“ varuje studentka Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.  

Tip: Jak poznáte dobrý přípravný kurz

Na dobrém přípravném kurzu si nejen zopakujete požadovanou látku, ale testy si především nanečisto vyzkoušíte. Kurzy agentury AMOS nabízejí obojí: „Byla jsem spokojena s materiály, které nám byly posílány, a taky s obrovským množstvím zkušebních testů, které jsme měli k dispozici,“ vzkazuje absolventka kurzu medicíny.
 
Je dobré, když si můžete sami určit, které otázky vám dělají problém, a podle toho se kurz přizpůsobí: „Byla jsem spokojena s přístupem lektorů, kteří se snažili, aby každý ve třídě dané látce porozuměl, a výběr problematické látky k procvičování nechali na nás,“ zhodnotila přípravu absolventka kurzu práva AMOS.
 
Důležitý je také postoj lektora ke studentům, který v agentuře AMOS nepodceňují, jak dokazují slova absolventky kurzu psychologie: „Dále byl velmi překvapující tolerantní, přátelský, ničím neodrazující přístup lektorů k nám studentům a chuť nás připravit na přijímací zkoušky. Moc jsem byla spokojena s možností se kdykoli kontaktovat s dotazy ke studiu přes internet.“
 
Nejvíce nakonec záleží na tom, aby vám kurz skutečně pomohl k přijetí. „Jelikož jsem u vás absolvovala přípravné kurzy a opravdu jsem se na školu dostala, musím vám poděkovat za evidentně skvělou přípravu,“ napsala absolventka přípravného kurzu na Policejní akademii agentury AMOS.
 

Záludnosti písemných testů

U písemných testů radí studenti dopředu si rozvrhnout a naplánovat odpovědi na otevřené otázky, než je začnete psát, a uvědomovat si časové omezení. Někomu nevyhovují testy, kde je nutné vybrat z více podobných nabízených odpovědí – v takovém případě pomůže testy si dopředu nacvičit. Studenti Masarykovy univerzity, kteří prošli tamními Testy studijních předpokladů (TSP) radí uvědomit si rozdíl mezi TSP a NSZ společnosti Scio a vzorové testy si dopředu procvičit. „Není dobré přijít na test a vidět ho prvně, otázky si třeba nebudete pamatovat, ale systém je stejný pořád. Hlavně budete vědět, jak si test časově rozvrhnout,“ vzkazuje studentka Pedagogiky Filozofické fakulty. Navrhuje mít také s sebou hodinky a její slova potvrzují další zdejší studenti, kteří u TSP často bojovali právě s časomírou. Podle další studentky, tentokrát Pedagogické fakulty, měl test „poměrně vysoké požadavky na všeobecný přehled a sečtělost studentů“. Absolventy NSZ Scio trápila často také časomíra, stejně tak si doporučují vyzkoušet dopředu starší zadání nebo v případě prvního horšího výsledku si testy zopakovat.
 

Jak na ústní pohovor

U ústních pohovorů je podle studentů hlavně potřeba ovládnout nervozitu. „Při pohovoru je dobré působit vyrovnaně a přiměřeně sebevědomě, neboť je hodnocen i projev studenta. Nebojte se přiznat, že něco nevíte, od toho jsou vysoké školy,“ vzkazuje student Učitelství historie a hudební výchovy pro střední školy na OU.
 

Nervy, nervy… a příprava

Počítat byste také měli s technickou stránkou přijímaček. Někteří současní studenti měli problém zorientovat se, ve které místnosti školy mají zkoušku skládat. Pokud máte možnost, není proto od věci místo zkoušky dopředu navštívit. Student Fakulty sociální studií MU doporučuje dávat pozor, zda testy vyplňujete předepsaným způsobem, a studentka Fakulty financí a účetnictví VŠE zase upozorňuje, že průběh zkoušek nemusí být zrovna komfortní: „Dostanete plno papírů, které nemáte kam odložit, protože kolem vás je málo místa.“
 
Vedle znalostí a aktuálních informací nezapomeňte ani na psychickou přípravu. Pro mnoho studentů byl na přijímačkách nejhorší právě stres a nervozita. „Je to boj s nervozitou a stresem, takže vyhraje, kdo se nervově nezhroutí,“ líčí svůj dojem z přijímaček studentka Právnické fakulty UK. „Před přijímačkami si pořádně odpočiňte, alespoň 3 hodiny před zkouškou se uvolněte nějakou činností, při které nebudete myslet na to, co vás čeká. Hlavně si nepokládejte otázku, co se stane, když přijímačky neuděláte. Musíte sám sebe přesvědčit, že testy určitě zvládnete,“ popisuje svoji strategii student Fakulty informatiky MU. Pokud u zkoušky neznáte odpověď na všechno, nebuďte z toho nervózní. Potkalo to také studentku Pedagogické fakulty UHK, která nakonec zjistila, že „všichni na tom byli podobně, člověk nemusí vědět všechno“. Další studentka této školy radí zachovat u písemného testu klid „a neškrtat první odpovědi, které zpravidla bývají správné“. Studentka Filozofické fakulty MU nakonec doporučuje smířit se s tím, že přijímací zkoušky vždy trošku záleží na štěstí.
 
Jednoduché není podle studentů ani čekání na výsledek. „Nejtěžší snad bylo to čekání na to, zda jste přijat,“ svěřila se studentka Filozofické fakulty OU. Jestliže se přijímací zkoušky nepodaří, nevzdávejte to. Studentka Přírodovědecké fakulty MU nám popsala svou zkušenost: „Hlásila jsem se na víc škol a poté, co to na první nevyšlo, měla jsem chuť vzdát to i na druhé. Nakonec jsem se přiměla připravovat se a vyplatilo se.“
 
A co ti, kteří přijímací zkoušky skládat nemusí? I když jsou od zapeklitostí zkoušek osvobozeni, pořád je čeká nutnost zjistit si a dodržet všechny podmínky pro přijetí. A nakonec čekání na rozhodnutí o přijetí. „Jen by asi bylo lepší dříve informovat uchazeče o přijetí do studia,“ shrnuje svou zkušenost s čekáním student Jaderné a fyzikálně inženýrské fakulty ČVUT, kam se dostal bez přijímaček.  
  

V dalších dílech si přečtete:

Jak přežít 1. rok studia na vysoké škole

Jak jsou studenti VŠ spokojeni se studiem

datum: 16.10.2012 | autor: Seminárky.cz

»» kompletní seznam úvodníků

Diskuse