přečtěte si zdarma nové číslo časopisu |
Recentní suroviny: skripta
Základní překladatelské termíny - rusky
Huntington, Samuel: Politický řád v měnících se společnostech
Finanční řízení podniku: otázky ke státní zkoušce
Karel Čapek a kol.: Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm)
Tenhle úvodník píšu v době, kdy pomalu končí druhá třetina zápasu Česko - USA. Naši prohrávají 0:2 a mají neuvěřitelnou smůlu při snaze zakončit své akce. Nevím, čím to je, ale letos se nám moc zakončovat nedaří. V hlavě se mi točí myšlenky. Myslím na krásné období z konce devadesátých let, kdy vítezství přicházela skoro automaticky a možná jsme si zvykli, že naše mužstvo prostě přes čvrtfinále projde a pak už bude souboj o medaile. Malinko jsme možná zapomněli na to, že nejsme ve světové hokejové špičce sami, že je tady dalších šest superkvalitních týmů.
Letos vnímám hokejový šampionát jinak než jindy. Nějak se mi nedaří ho tolik prožívat a nervovat se u něj. Vychutnal jsem si zápasy ve skupině a obzvlášť se Slovenskem, to byla nádhera :-) Ale jinak to byly zápasy, ve kterých buď o moc nešlo nebo šlo o to se nezranit.
A ještě něco: začíná mi rok za rokem víc a víc vadit systém turnaje, který moc nezohledňuje výkony mužstva dlouhodobě, ale spíš pár šťastných momentů v jednom zápase, který rozhodne o tom, jestli bude šampionát úspěšný nebo ne. Vítěz se za celý turnaj nemusí potkat se spoustou vynikajících týmů a přitom vyhrát celý turnaj....
Vám systém turnaje připadá v pohodě?
19:11: JÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓÓ!!!!!! 3:2! :-)
datum: 12.05.2005 | autor: Martin
Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.