"Rytíř John Falstaff se jako starý proutník snaží o paní Pageovou a paní Fordovou. Obě měšťanské dámy se proto dohodnou na pomstě, aby ztrestaly záletníka Falstaffa i žárlivého manžela paní Fordové, protože na Page je na rozdíl od něj rozumný.
Tak panička spolu se svou dobrou kamarádkou a za pomoci paní Kvikové namluví Falstaffovi, jak ho miluje, a pak jej při první schůzce schovají před manželem do smrdutého prádla a koš hodí i s rytířem do řeky. A ten hloupý donjuan se ještě před panem Fordem chlubí, jaké má u jeho paní úspěchy, protože se mu nepředstavil jménem. Při druhém pokusu je zesměšněn, protože se při příchodu pána musí převléci za starou babu a je holí vyhnán ze dveří. Třetím setkáním vrcholí celá hra.
Dochází k osvětlení záměrů manželům, absolutní zesměšnění Falstaffa a hlavně vrchol vedlejší linie, kdy se matka a otec Pageovi domluvili s různými nápadníky (Francouz Gaius a irský kněz Evans - oba neumí pořádně anglicky, tudíž je každé jejich slovo perla). Oběma slíbí, že při posledním výstupu, kdy se jejich dcera s ostatními převlečou za víly, jí podle oblečení poznají a unesou si jí k oltáři. Jaké je překvapení, když při obřadu najdou pod šlojíři chlapce. Anna si totiž mezitím utekla s mladíkem Fentonem."

Práce obsahuje věcnou chybu - winsdorské má být windsorské.