1.	Doba a místo děje

2.	Hlavní postavy

3.	Obsah díla

4.

Epilog

5.	Hlavní myšlenky

6.	Jazykové zpracování

7.	Ukázka z díla

8.

Hodnocení

"Autorovi se podařilo nejít do války. Díky známostem dostal práci ve vojenském archivu. Vydal se do Polska sbírat vyhlášky zbylé po Rusech. Nebyla to pro něj příliš namáhavá práce, stíhal pozorovat okolní krajinu, lidi, mravy. Pomáhal také záchranářům s raněnými. Napsal hru Jeremiáš. Nepočítal s jejím uvedením (byla protiválečná) - vydal ji jen jako knihu. Dostal nabídky od německých divadel na uvedení v době míru. Velkým překvapením však bylo, že mu divadlo v Curychu nabídlo okamžité provedení. Kupodivu získal celkem hladce povolení k cestě do Švýcarska. Zde se setkal se svými starými přáteli (Rolland). Zanedlouho skončila válka. Autor se kupodivu vrátil do Rakouska. Pozoroval zde bídu, inflaci, šmelinářství a psal knihy. Rakousko se celkem rychle vzpamatovalo. Jeho hry a knihy se stávaly oblíbenější a prodávanější. Jel do Itálie a zjistil, že Italové už nemají k Rakušanům takový odpor jako dříve. Poprvé uviděl pochodující agresivní nacionalisty a uvědomil si budoucí nebezpečí pro Evropu a svět. Později vídával podobné věci i od Hitlerovy mládeže v Německu. Cestoval ještě do Belgie, Francie a poprvé také do Ruska. Přednášel zde na vzpomínkové akci za L. N. Tolstého. Všichni se k němu chovali slušně, vypadalo to, že socialismus = idyla. Dostlal však anonymní dopis, že vše není tak růžové a je stále sledován. Jak se Hitler chopil moci, začali mu zakazovat knihy, hry. Naposledy se podařila opera tvořená spolu s Richardem Straussem. Cestoval do Anglie. Těsně před válkou se vrátil do Rakouska, aby se rozloučil. Nikdo nebral jeho varování vážně. Hitlerova taktika postupně přidávat se osvědčila. V Anglii sledoval Chamberleinovu snahu o mír za každou cenu. Britové byli celí šťastní z Mnichovské dohody - odvrátili přece válku - obrovské nadšení! 1. září 1939 se vydal na úřad s žádostí o uzavření sňatku se svou druhou ženou - zrovna přiběhl úředník, že Němci vpadli do Polska - válka. Sňatek musel počkat. Tímto kniha končí.

Epilog: Autor se odstěhoval do Brazílie, kde ve městě Petropolis spáchal v noci z 22. na 23. února sebevraždu (otrava jedem). Dopis na rozloučenou - úryvek.

Myšlenky: Válka je strašná. Musíme vytvořit internacionální, kosmopolitní Evropu - nadnárodnost.

Jazykové zpracování: Psáno čtivým jazykem. Autor se snažil vynechat zbytečné popisné pasáže. Stefan Zweig uměl německy, francouzsky, italsky, anglicky, řecky a latinu. Proto se zde velmi často vyskytují věty a pasáže v těchto jazycích (například citáty W. Shakespeara). "