1.	Ladislav Fuks

2.	Popis děje

3.

Recenze

"Ladislav Fuks (1923-1994) byl český prozaik, který studoval filozofii a dějiny umění. Jako spisovatel debutoval roku 1959 v časopise Květen. Silně ho poznamenal jeho despotický otec - jejich vztah se stal pro Fukse inspirací v románu Příběh kriminálního rady.
Pan Karel Kopfrkingl, hlavní hrdina románu, je nekonečně něžný a hodný člověk. „Něžná“ je i slovo, kterým kniha začíná a je oslovením manželky člověka, který zdá se nemá žádné jiné emoce, než laskavost a pochopení. Ale již citát na začátku knihy „Největší lstí d'ábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není.“ naznačuje, že se tato postava bude vydávat zcela jiným směrem. Pan Koprfingl pracuje v krematorium a svoji práci bere jako poslání, jako dobrý skutek, který duším pomůže, aby se dříve osvobodily. Má dvě děti a maželku, které říká Lakmé a sám se nechává oslovovat Roman – prý protože miluje vše krásné. Bohužel idilický děj se brzy změní, jelikož se kniha odehrává ve válečných letech. Při naléhání svého přítele Wilhema Reinkeho si uvědomí, že v na krvi nezáleží, ale že v krvi je rozdíl. A události se začnou vyvýjet jiným směrem.
Tato kniha se označuje jako psychologický horor, což správně vystihuje autorovu a vypravěčovu fascinaci zlem a smrtí. Fuks bravurně popisuje situaci v předválečné Evropě pomocí symbolických groteskních motivů a postav, které nás provází celou knihou. Vypravěčský styl knihy jakoby neosobně, věcně nebo cituplně vede dialogy, popisuje a „hraje“. Příběh, odehrávající se na samém konci 30. let v Praze zasažené mnichovskou kapitulací a následnou okupací, působí do značné míry obludně – neúprosně vede „malého“ člověka k přijetí zla a tento případ sleduje až k dovětku z pětačtyřicátého roku. Díky silnému lidskému příběhu a literárním kvalitám a samozdřejmě díky úspěšnému filmovému zpracování, je Spalovač mrtvol počítán za jedno z nejlepších děl Ladislava Fukse."

Práce obsahuje 294 slov.
Práce obsahuje hrubé pravopisné chyby a překlepy.