1.

Báseň

2.

Rozbor

"Báseň
Po sněhu půjdu čistém, bílém,
hru v srdci zvonkovou.
Vánoční země je mým cílem.
Až hvězdy vyplovou,
tu budu blízko již. A budu ještě blíž,
až lesní půjdu tmou.
-------------------------------------------------------
Tu ztichnu tak jak housle spící,
a malý náhle, dětinný,
a v rukou žmole beranici,
včarován v ticho mýtiny,
tu budu blízko již. A budu ještě blíž,
svých slz až přejdu bystřiny.
-------------------------------------------------------
Mír ovane mne, jakby z chléva,
v němž vůl a oslík klímají,
světýlka stříknou zprava, leva,
noc modrá vzlykne šalmají,
tu budu blízko již. Ach, jsem tak blízko již,
snad pastýři mne poznají...

Rozbor
• sníh čistý, bílý - barva sněhu charakterizována dvakrát, přídavnými jmény v daném kontextu synonymními - zdůraznění neposkvrněnosti sněhu
• hra v srdci zvonková - perifráze poukazující k radostné, povznesené náladě
• vánoční země - poutníkův cíl je obestřen jistým tajemstvím, nelze za něj dosadit nějaký zeměpisně určitý prostor; vánoční země zapadá do kontextu vánočních svátků, může představovat jejich bytostné ztělesnění, naplnění; není až tak podstatné, kam poutník jde, ale jakou cestou ke svému cíli dospívá; vánoční zemi možno chápat spíše jako krajinu duševní (viz dále)
• až hvězdy vyplovou - slovesná metafora
• tu budu blízko již. A budu ještě blíž - refrén básně; jeho důležitost značí to, že sestává (jako jediný z veršů) ze dvou větných celků, stejně jako fakt, že obsahuje vnitřní rým (již - blíž); obě poloviny verše jsou rytmicky symetrické, ve stejné pozici se v nich opakuje týž výraz ("budu"), druhá věta navíc představuje jakési povýšení, vystupňování věty první (blízko - ještě blíž)
• až lesní půjdu tmou - slovosledná inverze (bez inverze: až půjdu lesní tmou), podobně i ve verši hru v srdci zvonkovou; oba verše navíc spíná rým (zvonkovou - tmou)"

Rozbor je zpracován formou odrážek.
Znění básně a úryvky z ní jsou značeny kurzívou.