"Název: Revizor
Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852) - zakladatel ruského realismu a dramatik světového významu (vlastním jménem Mykola Hohol), ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, představitel ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován, obdivoval Puškina a chtěl být národu prospěšný, spojením grotesknosti a ironičnosti s osudovou tragikou hrdinů povídek navázal na Puškina – ovlivnil Dostojevského, odsuzoval společnost složenou z chladných , malicherných , všedních povah, ideál = mravně dokonalá společnost. Pocházel z rodiny středních ukrajinských statkářů (Gogolovi měli asi 80 nevolníků). Jeho otec byl vášnivý milovník divadla, psal verše i komedie. Založil divadlo, v němž malý Gogol hrál – zásadně ženské role. Byl vychován v přesvědčení, že je geniální a zázračné dítě. Po absolvování gymnasia odešel koncem roku 1828 do Petrohradu, kde byl přijat do divadla, ale nebyl úspěšný. Poté se pokusil vydat své básně a uspořádat výstavu svých obrazů, ale setkal se s velkou kritikou. Nakonec působil jako úředník. Léta 1836–1839 strávil většinou v Itálii. Roku 1844 podnikl cestu do Jeruzaléma. Před svou smrtí prožíval Gogol hlubokou depresi, začínal podléhat náboženským a mystickým náladám a pochybnostem o smyslu činnosti a svého díla a je poměrně pravděpodobné, že zešílel
Současníci: Lev Nikolajevič Tolstoj (Anna Kameninová, Vojna a mír), Fedor Michajlovič Dostojevskij (Zločin a trest, Idiot), Anton Pavlovič Čechov (Tři sestry, Višňový sad), Honoré de Balzac (Lidská komedie), Gustave Flaubert (Paní Bovaryová), Charles Dickens (Oliwer Twist, Kronika Pickwickova klubu), William Makepeace Thackeray (Kniha o snobech)
Další díla: Petrohradské povídky (1842), Mrtvé duše (1842 – satirický román)
Období: Realismus – 2. pol. 19. století, cíl: zachycení skutečnosti, kritický realismus - analýza společnosti, kritika negativních jevů ve společnosti, vyprávění v ich nebo er-formě, děj v několika liniích, které se vzájemně prolínají, střídání statických a dynamických částí, hlavní hrdina - obyčejný člověk s dobrými a špatnými vlastnostmi, autor se s hrdiny neztotožňuje, stojí v pozadí, charakter hrdiny je vývoj, mění se v závislosti na společnosti, objevuje se dobový jazyk, nářečí, román - historický, sociální, psychologický, válečný
Okolnosti vzniku díla: Hra je výsledkem dlouholetého autorova úsilí, kdy chtěl shrnout vše špatné v Rusku a současně se tomu vysmát. Námět údajně pochází od Puškina, kterého při jeho cestách jednou opravdu považovali za revizora. Ohlas na první uvedení hry v roce 1836 ho neuspokojil a po dalších 6 let se snažil zvýraznit kritický účinek díla
Vliv díla: Jedna z nejvýznamnějších her světového činoherního repertoáru. Jednotlivé postavy se staly prototypem i pojmenováním pro styl chování („chlestakovština“). Ve své době se jeho výrazů začalo všeobecně používat mezi mládeží. Hra byla mnohokrát zfilmována, včetně české verze s Vlastou Burianem z roku 1933
Místo a prostředí děje: Malé ruské městečko na počátku třicátých let 19. století, v prvních letech vlády cara Mikuláše I., odehrává se během 24 hodin prakticky na jednom místě
Ilustrace: Bez ilustrací
Rok vydání: 1836
Charakteristika: Zdánlivě anekdotický příběh o falešném revizorovi se opírá o reálnou situaci v životě tehdejšího Ruska. Hra je satiricky zaměřena proti úplatkářství. V zrcadle komedie ukázal autor křivou tvář maloměstského života
Jazyk a styl: Autor využívá jazyka postav k podpoření jejich duševního stavu. Využívá jednoduchého jazyka i hovorových výrazů. Stylové rozvrstvení slovní zásoby - slova jak stylově neutrální, tak stylově zabarvená (pejorativní, např.: „křupan“, „huso“ či „mizera“). Textové prostředky – dialogy, řeč postav přímá (uváděná bez uvozovek)
Hlavní postavy: Jednotlivé charaktery jsou budovány na principu grotesky. Hlavními postavami je celá skupina úředníků s direktorem v popředí. Direktor je obratný a zkušený muž, zvyklý popadnout, na co natrefí, tedy vlastně úplatkář a vyděrač. Soudce Ljapkin-Tjapkin, milovník štvanic, který bere jako úplatky pouze štěňata chrtů, byl považován za volnomyšlenkáře, protože přečetl „pět nebo šest knih“. Správce humánních ústavů Zemljanikov je ochotný a neposedný, mazaný donašeč a taškář. Dále školní dozorce Chlopov – žije ve strachu před revizemi. Naivní poštmistr Špekuj tráví čas čtením cizích dopisů, žvaniví statkáři Bobčinskij a Dobčinskij a mnohé další postavy vytvářejí plastický obraz společnosti. Jen tak mezi řečí na sebe i na druhé prozrazují, jakých kousků se dopouštějí. A pak je tu Chlestakov jako hlavní hrdina a jeho prohnaný sluha Osip. Chlestakov je bezvýznamný úředníček, velkoměstská nula, lehkomyslný lhář a povaleč, který si užívá života. Po svém odjezdu si ani nemyslí, že by spáchal něco nečestného, jen zažil zábavnou epizodu na cestě. Jeho sluha využívá znamenitě příležitosti nasytit se a v nejvyšší nouzi oba zachraňuje radou, aby ujeli
Obsah díla: První dějství (pokoj v hejtmanově domě - hejtman, správce, inspektor, soudce, lékař) - hejtmanovi přijde dopis, že do města přijede revizor, musí dát vše do pořádku, městečko, prolezlé korupcí a různými jinými neřestmi, poštmistr musí číst všechny dopisy, aby neodešlo, avšak ten už to dávno dělá, správci chudinského ústavu, soudce (bere úplatky), inspektor školství – dát vše do pořádku, statkáři řekli Hejtmanovi, že v hospodě už 2 týdny bydlí úředník z Petěrburgu Chlestakov, všichni odchází z hejtmanova domu revizora pozdravit (kromě jeho ženy a dcery); Druhé dějství (Malý pokoj v hostinci) - Chlestakov utratí vždy všechny peníze, prohraje je v kartách apod, dluží hostinskému peníze, ten mu nechce dát jídlo, nakonec donese polévku a nějakou pečeni, přijde hejtman, omlouvá se Chlestakovovi, dá mu na zaplacení 400 a pozve ho i se sluhou Osipem k sobě domů na privát, hejtman s ním chce projít chudobinec, aby ukázal, že je vše v pořádku, leze mu do zadku; Třetí dějství (Pokoj v hejtmanově domě) - matka a dcerou se jdou ustrojit a zkrášlit, má přijít revizor, vše pro něho připraví, Chlestakov, aby zaujal, tak si vymýšlí, př. že napsal "Figarovu svatbu" či "Tři mušketýry". že mu vozí polévku až z Paříže, každý večer chodí na plesy, hraje karty s různými velvyslanci, Chlestakov si jde lehnout, hejtman se vyptává na Chlestakova sluhy Osipa, ten říká, že si potrpí na pořádek a dobré pohoštění, pak dostane peníze od hejtmana na čaj a preclíky; Čtvrté dějství (Pokoj v hejtmanově domě) - všichni se domluví, že Chlestakova podplatí: soudce, poštmistr, školní inspektor, správce, všichni mu půjčí peníze i Dobčinskij a Bobčinskij – statkáři, Osip přemlouvá pána, ať jedou pryč, ale ten chce nejprve napsat dopis Trapičkinovi do novin, jak s těmito lidmi vypekl, několik lidí si přijde Chlestakovovi stěžovat na hejtmana, od nich si vezme taky menší úplatek, Chlestakov žádá hejtmana o ruku Marji, ten souhlasí. Ale Chlestakov prý musí odjet na jeden den za strýcem, vezme si od hejtmana další peníze; Páté dějství (Pokoj v hejtmanově domě) - Hejtman se ženou si malují svoji budoucnost v Petěrburku, přicházejí známí a gratulují Marje k vdavkám, přiběhne poštmistr s rozlepeným dopisem, který psal Chlestakov, kde píše, jak všechny podfoukl, všichni se hádají, že naletěli, přichází četník a oznamuje, že v hostinci se ubytoval úředník z Petěrburgu - mají se tam všichni dostavit..."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ