"Obyvatelstvo: 22 850 000

Rozloha: 237 500 km2

Hlavní město: Bukurešť (2 127 000)

Úřední jazyk: Rumunština

Národnostní složení: 89,5% Rumuni, 7% Maďaři, 1,8% cikáni, 0,4% Němci

Náboženství: 87% rumunští pravoslavní, 5% římští katolíci, 3,5% řečtí pravoslavní, 4,5% ostatní

Urbanizace: 55%

Gramotnost: 97%

Dovoz: Stroje, ropa, koks, Fe ruda, dopravní prostředky, výrobky ze železa

Vývoz: Stroje, průmyslové zařízení, dřevo, ropné produkty, obilniny, hovězí dobytek, maso

Podnebí: Kontinentální středoevropské podnebí má za následek chladné zimy a poměrně teplá léta. Průměrná teplota v Bukurešti: červenec +23°C, leden –3°C

Nerostné suroviny: ropa, zemní plyn, hnědé uhlí, (i když má dostatečné zásoby, musí část paliv a většinu surovin pro průmysl dovážet), dále velké množství soli, bauxit, rudy železa, Zn

Energie: Většinu elektrické energie (77%) vyrábí tepelné elektrárny, spalující hnědé uhlí, ropu a plyn. Zbytek zajišťují vodní elektrárny.

Zemědělství: 46% země se využívá k zemědělské činnosti, dalších 19% k pastevectví; 23% eao;
rostlinná výroba (převládá): slunečnice, brambory, cukrová řepa, pšenice, zelenina (rajčata), ovoce (hlavně vinná réva v Moldávii, dále jablka a švestky) a kukuřice (2. místo v Evropě); poblíž města Oradea se pěstuje konopí, v oblasti Valašska tabák;
živočišná: v horských oblastech hl. ovce, v nížinách prasata, drůbež
27% území je pokryto lesy

Průmysl: 46% eao; hutnictví železa (Galati, Hunedoara, Resita), výr.hliníku, zařízení pro těžbu ropy a plynu, chemický prům. (ve většině velkých měst), petrochemický, strojírenský, potravinářský, textilní
 délka života mužů: 69 let; žen: 75 let

Historie:
V 11. stol. byla severozápadní část (Sedmihradsko) připojena k uherskému království, na jihu později vznikla podunajská knížectví Valaško a Moldavsko. Od 14. – 16. stol. pod vlivem osmanské říše. Po rusko-tureckých válkách 1791 – 1812 Rusko zabralo východní oblasti (Jedisan, Besarábie) a po válce v roce 1828 obě knížectví byla pod ruským protektorátem. Po krymské válce v roce 1856 získala znovu autonomii a personální unií 1859 za A. Cuzy území sjednoceno; zač. 60. let přijat název Rumunsko (odkaz na antiku); do roku 1877 formálně pod sultánovou suverenitou. Území Rumunska se rozšířilo za balkánských válek 1912 – 13 (Dobrudža) a po 1. světové válce, kdy stálo na straně Dohody (Sedmihradsko, Besarábie, část Banátu a Bukoviny). V roce 1940 byla Besarábie anektována SSSR a severní Sedmihradsko Maďarskem. 1941 – 45 stálo Rumunsko na straně Německa. Po 2. světové válce se dostal k moci se sovětskou pomocí komunistický režim, který za vlády N. Ceauşeska (1967 – 89) patřil k nejbrutálnějším. I po jeho krvavému pádu v prosinci 1989 si moc uchovaly až do voleb 1996 postkomunistické síly. – Rumunsko je nezávislá republika v čele s prezidentem. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament; tvoří jej Poslanecká sněmovna (341 členů, funkční období 4 roky) a Senát (143 členů, funkční období 4 roky). Poslední parlamentní volby se konaly 3. 11. 1996. Prezident Emil Constantinescu.
Podle legendy odtud pochází Drakula. Má mít sídlo na Hradě Bran, který se tyčí nad vesnicí Bran."