Obsah
3. | Římské umění v době svých počátků a za republiky
|
4. | Římské umění z dob Augustovy a jeho nástupců
|
5. | Římské umění za Flaviovců a Antoniovců
|
6. | Umění v době Marka Aurelia
|
6.1. | Výtvarné umění a architektura
|
Úryvek
"Umění Říma
Římskému umění předcházelo umění Etrusků, které čerpalo náměty z řecké kultury a řeckého umění. O původě Etrusků a etruské kultuře víme dodnes velmi málo. Pravděpodobně přišli do Itálie v období stěhování národů na přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l. z Malé Asie. Přibližně v polovině 1. Tisíciletí měli už svoji vlastní kulturu, která děkovala za bohaté podněty řecké kultuře, silou a významem se jí však nevyrovnala. Mnohé její svérázné prvky najdeme v základech římského umění.
Římské umění je poznamenáno silnou heterogenností forem: najdeme v něm vášnivého Catulla vedle umírněného Horátia, výřečného Tita Livia vedle vzoru stručnosti Tacita, přísnou jednoduchost účelových staveb vedle oslepující nádhery císařských paláců, ideální krásou Antinoa vedle smělé pravdy portrétu. Všechny tyto kontrasty se projevují v dílech z jednoho období. A naproti tomu mělo římské umění po staletí své osobité znaky. Římské umělecké dílo se dá téměř pokaždé rozeznat od řeckého.
Římské umění v době svých počátků a za republiky
Nejstarší římské umění z republikánského období vyšlo z domácích tradicí, které se však častokrát pomíchaly s vlivem zralejšího řeckého umění. Počínaje 7. stol. př.n.l. byl republikánský Řím otevřen přínosům helénistické kultury Velkého Řecka. S nimi pronikal přes Neapol také již zmíněný vliv řeckého umění, zejména děl řeckých kolonistů z italského jihu. Z Řecka byly dováženy do Říma umělecké předměty a přicházeli sem i řečtí umělci. To ovšem neznamená, že v Římě pominulo někdejší působení etruského umění.
Jedním z jevů podmíněných etruským vlivem bylo první umělecké dílo, o kterém víme s jistotou, že bylo vytvořeno v Římě. Jedná se o bronzovou cistu Ficoroniho, jejíž plášť je zdoben rytinami se scénami z mýtů o Argonautech. Cista má blízko k jiným pracím z kovu, které vyšly z etrusko-latinských dílen v Praeneste, odkud přišla celá řada umělců do Říma. Římská vítězství nad Samnity a Kelty ke konci 4. stol. př.n.l. vzbudila ohlas v řeckém světě, a tak začaly nové římsko-řecké kulturní styky, tentokrát však ne už tolik s řeckými koloniemi jižní Itálie, ale přímo se samotným Řeckem. I když část veřejného mínění z tradiční republikánské strohosti odolávala tomuto vpádu řeckého vkusu a řeckých zvyklostí, helénský vliv se přece jen prosadil.
Architektura
Z mála budov a soch z dob republiky, které se zachovaly v Římě, je vidět, že prvotní římské stavby byly inspirovány helénským uměním.
V Cori u Říma se zachoval Herculův chrám v dórském slohu z počátku 1. století př.n.l.; stavba se vyznačuje štíhlím sloupovím a kladím s hladkými římsami v lehčím stylu, než jaký byl obvyklý u dórských staveb v době kolem 3. stol. př.n.l. Zadní portikus se čtyřmi sloupy byl přikryt dřevem a předpokládá se, že byl daleko prostornější než portiky běžných dórských chrámů. Na všech detailech chrámu je patrné splývání etruských tradic s helénskými styly Malé Asie.
V samotném Římě se zachoval dodnes skoro neporušený chrám z dob republiky, zasvěcený Fortuně virilis (obr.1). Místo sloupů po stranách má jen polosloupy zapuštěné do zdí. Hlavice sloupů jsou iónské. Oba zmíněné chrámy spočívají na vysoké podezdívce. Je to specifický latinský prvek, který si uchovaly i pozdější chrámy z doby císařství. V chrámu v Cori jsme viděli příklad adaptace dórského slohu a v chrámu Fortuny virilis máme zase ukázku iónského architektonického stylu. Způsob, jakým Římané už v době republiky využili forem korintského slohu, dokládá kruhový chrám v Tivoli. Kruhové chrámy byly patrně specialitou římského umění.
Velmi charakteristickou zvláštností římských staveb je řazení různých architektonických řádů nad sebe. Dobrým příkladem je divadlo, jež dal postavit v posledních letech republiky Marcellus a z něhož se v Římu zachovala podstatná část.
Další typickou stavbou pro římský život byla bazilika . Měla podobu dvorany o třech lodích, jedné větší uprostřed a dvou menších po stranách. Podle literárních zpráv je nejstarší bazilikou bazilika Porcia. I když tento typ stavby v Římě nevznikl, dostal zde svoji definitivní podobu, která pak v Evropě přežila do středověku."
Poznámka
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 24881 |
---|
Autor: | - |
Typ školy: | SŠ |
Počet stran:* | 9 |
Formát: | MS Word |
Odrážky: | Ne |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ne |
Použitá literatura: | Ano |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2006 |
Počet stažení: | 78 |
Velikost souboru: | 24 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x509b74f5212ba.zip (24 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.