"Životopis: Karel se narodil 7. 11. 1811 a zemřel 21. 11. 1870 v Praze. Byl český básník, prozaik, jazykovědec, historik, folklorista a sběratel lidové tvorby. Při studiích se seznámil s Františkem Palackým se kterým spolupracoval do konce života. Po studiích se věnoval vydávání starších literárních děl a překládání. V roce 1846 se stal sekretářem Vlasteneckého muzea (dnes Národního). Svou neuvěřitelnou pracovitostí se zařadil mezi nejvýznamnější Čechy. V roce 1851 se stal prvním archivářem města Prahy. Od roku 1864 až do své smrti byl vysokým úředníkem na pražském magistrátu. Věnoval se vědě. Byl spolutvůrce naší první encyklopedie. Erben neuznával vzpoury proti osudu, uctíval daný řád. Je to znát i jeho básních.

Obsah díla: Sbírka 13 balad – Mateřídouška, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Dceřina kletba, Věštkyně. Balady nejsou na sobě závislé. Jsou ovlivněny bájemi. Motivy balad jsou boj člověka s přírodou, strach z nadpřirozených bytostí, vztahy mezi lidmi. Erben chtěl vyzdvihnout morální hodnoty člověka.
Polednice: Marka neměla trpělivost se svým dítětem, Vyhrožovala mu, že na něj pošle polednici. Poledne odbylo a polednice opravdu přišla. Chtěla si vzít dítě. Matka vzala dítě do náruče, tak pevně ho držela, až ho udusila.
Vodník: Vodník unese mladou dívku a donutí ji, aby si ho vzala. Narodí se jim děťátko. Dívka chce jít za matkou, vodník jí nakonec pustí, ale dítě musí nechat v rybníku. Matka nechce svoji dceru pustit zpátky a ta vodník dítě zabije.

Vlastní komentář: Kytici mám ráda už od mala, protože mi z ní babička hodně četla i vyprávěla z hlavy. Tak že většinu těch balad znám a ty méně známé jsem si přečetla. Líbí se mi, že v každé baladě se skrývá nějaká ponaučení. 85%"

Součástí práce je portrét autora.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ