"(1909),básnická sbírka – pův.Slezské číslo,od r.1909 Slezské písně

Místo a doba děje : oblast Těšínska, Ostravska, Opavy, Beskyd
2.pol.19.st.

Charakteristika :
Sbírka básní epických a lyrických – obraz národního a sociálního útisku slezské
lidu výzva k vzpouře a naděje na úspěchlyrika společenská,přírodní,intimní
Dílčí vedlejší témata : antika, lidová slovesnost (Ondráš), láska, marný boj proti
přesile(Léonidás), utrpení, zoufalství(Vrbice,Návrat), vzpoura, revolta (Ostrava)
-Autor jako poutník prochází krajem, sleduje osudy lidí – stylizuje je tak, aby vypadaly buď jako pokračování lidového mýtu nebo jako kolektivní akce

epické básně – sociální balady (Maryčka Magdonova, Kantor Halfar)
lyrika intimní – autor sám vstupuje do situace jako osamělý člově
(Jen jedenkrát,Červený květ)
lyrika společenská – odnárodňování ( 70 000, Bernard Žár)  poplšťování a poněmčování; lhostejnost Prahy k osudu slezského lidu
(Praga caput regni)
postavy vykořisťovatelů – uhlobaroni a jejich pomahači : polský kostel, německá
škola, odrodilci, lichváři a krčmáři  bída chudých - havíři, beskydští horalé, ovdovělé ženy, sirotci

Forma :
- vyjádření – hutnost výrazu, krátké úsečné verše, kontrasty, přímá oslovení a
výzvy (apostrofy), věty zvolací – sugestivnost, působivost a naléhavost výpovědi
- verš rytmický (zvl. daktyl), pravidelný rým( zvl. střídavý)
- využití metafory, hyperboly(nadsázky), symbolů, řečnické otázky; impresionistické obrazy přírody, ironie, výsměch

Jazyk :
- nářeční prvky (lašská slova – kopalna, robit, vráz), vliv polštiny, zvl. ve větné stavbě (nech je nám Petr neb Pavel)
- patetický, náročný

Červený květ
Úvodní báseň pojednává o kaktusu, který kvete jen jednou za život, a o růži, která má velké množství květů.Básník zde odsuzuje kaktus a dává hlas růži, protože měl růže rád. Myslím, že autor se ztotožňuje spíše s kaktusem a bere si to na sebe – jedno jediné dílo za celý život.Symbol revolty,vlastního osudu(bez lásky)."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ