"V devětadvaceti horkých červnových dnech se odehraje drama čtyř osob, dvou půvabných chemiček z Prahy, rezignovaného Viktora Pance, který urputně hájí svůj vnitřní klid, poněvadž věří, že jeho život už skončil - a mladého vášnivého Břeti, jehož naopak týrá pocit, že málo žije, a který se proto vydává ze své každodennosti na "velký lov bílé velryby".
Ing. Edita Benningerová pracovala na VÚAOCH v Praze spolu s kamarádkou Naďou Frýbortovou, které pomohla, když byla v životní krizi a zajistila ji dobré zaměstnání, i když měla chemickou školu nedokončenou. Edita měla ambice stát se ředitelkou ústavu po odchodu nynějšího. Konkurentem jí však byl Libor Lenk, její úhlavní nepřítel. Edita i Naďa byly rády, když odjížděly do Ústí, aby v tamější továrně vyzkoušely poloprovoz Editiny technologie. Pracoval tam Editin bývalý milenec Viktor Panc a Edita doufala v jeho pomoc. Viktor se ale choval odmítavě - Edita ho v jeho těžké době opustila a vdala se za boháče Bohumila; jeho láska ochladla. Vika přitahovala krásná Naďa. Edita, která se cítila manželstvím neuspokojená se opět pomalu do Vika zamilovávala. Jednou večer přišla do Vikovy garsonky (jeho spolubydlícímu Břeťovi zaplatila noc v hotelu) a počkala na Vika s přáním zopakovat krásný zážitek, který kdysi spolu měli. Viktor ji ale požádal, aby odešla, přiznal se jí ke svému zamilování do Nadi a za její rychlý odchod slíbil udělat poloprovoz. Naďa měla Vikovi dělat společnici; dávala mu ale najevo své pohrdání takovým způsobem, že ji poprosil o odpuštění a kamarádsky se usmířili. Poloprovoz byl skončen. Podle telegramu z Prahy se však měl udělat ještě celý provoz. To zda se udělá, záviselo na mistrovi Břeťovi Laboutkovi. Ten uražen, že mu Edita tehdejší noc, když ho vyhazovala z pokoje nedala možnost ani se představit, odmítal. Po vyžádaném představení s Editou začal intenzivně pracovat. Časem se zjistilo, že Editina technologie je problematická a v provozu prakticky nepoužitelná. Edita mezitím prožívala krizi a v kabelce nosila lahvičku prudkého jedu pro případné použití. Naďa po třech bolestných láskách pomalu okřívala v Břeťově blízkosti. Ten však toužil po Editě po vyslechnutí mnoha Vikových historek o jejich společném vztahu. Edita s Břeťou z vděčnosti za jeho práci jezdila na koupaliště a zjistila, že je to opravdu milý muž, který jí rozumí a nic po ní nechce. Opětovala jeho cit a uvědomila si, že s ním by chtěla mít dokonce i dítě. Kniha končí tím, že Břeťa tragicky zemřel, když se ještě pokusil zachránit Editinu práci."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ