"Druhá část (třetí a čtvrtá kniha), Dvě věže, líčila činy celé Družiny po rozbití Společenstva Prstenu. Třetí kniha vyprávěla o Boromirově pokání a smrti a o jeho pohřbu v člunu svěřeném Rauroským vodopádům, o zajetí Smělmíra a Peregrina skřetími vojáky - z nichž někteří byli ve službách Temného pána z Mordoru, jiní ve službách zrádného Sarumana ze Železného pasu -, kteří je přes Rohanské pláně vlekli k Železnému pasu. a o jejich pronásledování Aragornem, Legolasem a Gimlim.
Potom se objevili Rohanští jezdci. Oddíl jezdců vedeným maršálem Éomerem obklíčil skřety na kraji lesa Fangornu a pobil je, ale hobiti unikli do lesa a tam se setkali s entem Stromovousem, tajným pánem fangornu. V jeho společnosti byli svědky procitnutí hněvu pastýřů stromů a jejich pochodu na Železný pas.
Mezitím se Aragorn a jeho druhové setkali s Éomerem, vracejícím se z bitvy. Dostali od něho koně a jeli k lesu. Při marném pátraní po hobitech se tam opět setkali s Gandalfem, který se vrátil ze smrti jako Bílý jezdec, zatím přestrojený v šedi. Jeli s ním přes Rohan do síní Théodena, krále Marky, kde Gandalf uzdravil zestárlého krále a osvobodil ho z kouzel zlého rádce Červivce, tajného spojence Sarumanova. Potom jeli s králem a jeho vojskem proti armádě Železného pasu a dobyli nad ní zoufalé vítězství u Hlásky. Gandalf je pak odvedl k Železnému pasu, kde našli velkou pevnost rozbořenou pastýři stromů a Sarumana s Červivcem obklíčené v nedobytném Orthanku.
V rozmluvě přede dveřmi Saruman odmítl litovat a Gandalf jej sesadil a zlomil jeho hůl. Ponechal ho pod dohledem entů. Červivec mrštil z vysokého okna po Gandalfovi kamenem, ale ten jej nezasáhl a byl sebrán Peregrinem. Ukázalo se, že je to jeden za zbylých palantírů, vidoucích kamenů z númenoru. Později v noci podlehl Peregrin lákadlu Kamene, ukradl jej a podíval se do něj. Tak se odhalil Sauronovi. Kniha končila příletem nazgula nad Rohanské pláně. Byl to Prstenový přízrak na létacím oři, předzvěst brzké války. Gandalf odevzdal palantír Aragornovi, vzal Peregrina a odjel s ním do minis Tirith.
Čtvrtá kniha obrátila pozornost k Frodovi a Samvědovi, ztraceným v nehostinné vysočině Emyn Muil. Vyprávěla, jak se dostali z kopců a byli dostiženi Sméagolem-Glumeme a jak Frodo Gluma zkrotil a téměř překonal jeho zlobu, takže je Glum provedl Mrtvými močály a zpustlými kraji k Morannonu, černé bráně na severu země Mordor."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ