"Tři troníčky
Deml Jakub
Děti se divily, že si musejí hrát jen v kuchyni a do pokoje nesmějí, žasly ale teprve, když se do jejich příbytku přivalil zástup cizích lidí. První vešla zlobivá osoba v úřední čepici, za ní jiní dva, jaksi vznešenější (nebo blaženější), s klobouky na hlavách. Když mladší z nich odkládal deštník, ptal se z vysoka matky: "Neukradne mi to tu někdo?" Matka se urazila. Neměl se jí kdo zastat, neboť manžel neměla doma. Druhý cizinec byl starší, přívětivější, očividně člověk, který má alespoň duši. Jeho vesta byla dýchavičná a šosy se prodlužovaly úzkostí před penzí.
Úřední osoby sňaly pečeť ze dveří pokoje a odemkly. A to již přicházely ženy, jedna velmi škaredá, druhá utahaná, zlomyslná, paní s vdovským bambulatým nosem a s touhou něco ukrást, pak překupníci a jiní lidé, břichatí i vyzáblí - byla hrůza, co se jich do pokoje vešlo. Děti tam vklouzly také a postavili se ke kamnům. Úředníci vyvolávali podle seznamu věci, které si ostatní lidé kupovali a rozebírali. Došlo také na pokrývku, kterou vyšívala nejstarší holčička matce k svátku. Tolik práce a přemáhání ji to tenkráte stálo a teď pokrývku popadla protivná tlustá panímáma do svých prstů. Dítěti se třáslo srdce, když to vidělo, ale matka ji zavolala do kuchyně. Tam si stoupla k oknu a hleděla na zpustlou zahrádku; ta byla taky dříve jejich. Teď už je také prodaná, otec dávno odjel a cizí lidé jim ještě berou, co zbylo.
Přicházeli noví lidé z vesnic, dražba se stávala hlučnější, prodával se nábytek, koberce. Odnesli i piáno, za které matka tolik prosila, aby ho nechali dětem na hraní. Zaprosila ještě o obrázek, představující její první dítě, hocha, který už chodil do školy, když zemřel. Všechna jeho krása, tělesná i duchovní, byla na obrázku znázorněna. Ani ten jí však nenechali. Doktor takové věci sbíral, ovšem za směšnou cenu. Čtyřleté děvčátko těšilo matku, ať koupí ten obrázek. "Nemáme penízky," odpověděla matka. Tu však dítě přineslo své prasátko. Pracně vyklepalo z pokladničky obsah a podávalo jej matce, aby obrázek koupila. Byly to tři troníčky (haléře)."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ