"Městečko na dlani
Drda Jan
„Má sličná Rukapáni, líbezné městečko, kvočničko načepýřená nad kuřaty, na půl jsem si tě vysnil, na půl vymyslil a na půl o tobě slyšel od lidí, kteří v tobě stejně jako já nikdy nebyli.“ Tak začíná kouzelné vypravování o městečku Rukapáně, jež prý stvořil Hospodin v rozmarné chvíli, vtisknuv dlaň své pravice do kousku země. Do pěti údolí rozbíhá se na způsob palce a čtyř prstů pět čtvrtí městečka. V prvním výběžku je úrodná půda, která dává chléb - zde sídlí od pradávna selské rody -, druhé údolí oplývá bohatstvím dříví a nalézají tu obživu dřevaři, třetí cíp je kraj, kde se rodí ušlechtilá réva, je to domov veselých a lehkomyslných vinařů, čtvrtá část města je největší a zabírá i dlaň, je to počestná čtvrť obchodu a řemesel, poslední čtvrť je nejchudší a nejsmutnější. Stále tu obchází smrt a vybírá si svou daň mezi havíři, dobývajícími stříbro z útrob země.
Z různorodých vrstev rukapáňského obyvatelstva, jehož vzájemná řevnivost vybíjí se často drastičtějším způsobem než škodolibými žerty, vystupují nejvýraznější postavy:
František Buzek, dobrácký a krajně spravedlivý starosta městečka, pečující o blaho obce, velký znalec a milovník rukapáňského vína; proti této lidské slabosti nezmůže nic ani anděl, který se mu zjevuje, aby ho varoval před přílišným pitím; starosta dopije soudek až do dna i za cenu své záhuby. Havíř Matěj Řezáč je představitelem hornického živlu; za jeho chlapsky drsnými způsoby a úskočností, s níž provádí své pytlácké kousky, se skrývá povaha ryzí, schopná skutečného hrdinství. Nejbohatší rukapáňský sedlák Trantinec je vzorem selské poctivosti, ale také pýchy a paličatosti, s níž brání svému synu Václavovi v lásce k chudé dřevařské dcerce Ančce Karasové. Syn je však stejně neústupný - nakonec přece provede, co si předsevzal, a s Ančkou se ožení všem navzdory."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ