"Kytice
Erben Karel Jaromír
Kytice čerpá z motivů lidových pověstí, pohádek, legend a písní.
Úvodní báseň Kytice vypráví o smrti matky, které se zželelo dětí a svou duši vdechla do kvítku mateřídoušky. Cyklus balad zahajuje Poklad. Matka musí volit mezi pokladem a dítětem a napodruhé se rozhodne správně - pro dítě. Motivem básně Svatební košile je pověst, že si milý o půlnoci přijde pro svou milou a odvede ji k sobě do hrobu. Cestou milá zahodila modlicí knížky, růženec i křížek a nechala si pouze dvě košile. Myslela však stále na Boha, a tak byla v umrlčí komoře ušetřena smrti. V krátké baladě Polednice matka straší dítě polednicí, ta vskutku přijde a matka omdlí, přitom dítě zadusí. Zlatý kolovrat je pohádkou o zlu a dobru. Macecha zabije Dorničku, nevlastní dceru, a vlastní dcera se stane královnou. Král vbrzku odjíždí do boje. Zatím lesní stařeček vymění královně zlatý kolovrat, přeslici a kužel za části těla Dorničky a živou vodou ji obživne. Po návratu z boje uslyší král příst zlatý kolovrat o zločinu macechy a její dcery, nechá je zahubit vlky a vezme si za ženu Dorničku. Štědrý den (další báseň) vypráví o tom, jak Marie a Hana zkoumaly v rybníce svou budoucnost. Předpověď se vyplnila, Hana se vdala a Marie umřela. V baladě Holoubek spáchá žena sebevraždu, protože neunese výčitky svědomí, že zabila manžela jedem. Podruhé se vdala, ale holoubek nad hrobem jí její zločin připomenul. V legendě Záhořovo lože jde poutník vstříc svému osudu. Jeho otec ho kvůli majetku upsal ďáblu. Potká obra (Lesní muž). Ten ho nezavraždí jako ostatní, ale musí mu slíbit, pokud se z pekla dostane, že mu vše povypráví. Docílil vrácení otcova úpisu teprve tehdy, když ďáblovi pohrozil Záhořovým ložem. Obr se též jmenuje Záhoř, zalekne se božího hněvu a 90 let prosí o odpuštění. Z obrova kyje vyrostla jabloň, jež nese zlaté jablka. Z poutníka se stal biskup. Když Záhoř promluvil k jinochovi, který biskupa doprovázel, tak biskup poznal, že Bůh jeho i Záhoře povolal k sobě. Proměnili se ve dvě holubice. Další balada nese název Vodník. Vypráví o tom, jak si vodník šil boty a šaty na svou svatbu. Matka po zlém snu nechtěla pustit dceru k jezeru, ale ta neposlechla a vodník se jí zmocnil. Měla s ním chlapečka, ale nebyla šťastná. Vymohla si návštěvu matky. Ta ji nechce pustit zpátky a vodník se pomstí tím, že položí rozseknutého chlapečka před dveře. V baladě Vrba žije žena pouze ve dne, v noci jako by byla mrtvá, protože duši má v bílé vrbě. Proto manžel vrbu setne, zároveň však jeho žena zemře. Mrtvá vrba mu šeptá, aby z jejího dřeva dal sirotkovi udělat kolébku a později píšťalku, kterou se bude matka s dítětem domlouvat. V baladě Lilie se panna po smrti promění v lilii. Pouze v noci je z ní zase dívka. To objeví pán, vezme si ji za ženu a mají spolu dítě. Musí však žít v komnatě bez slunečního světla. Když pán odjede do boje, jeho matka nechá komnatu pobořit a žena i s dítětem na světle zahynou. V baladě Dceřina kletba se chce dívka oběsit, protože zabila své nevlastní děťátko. Obviňuje svého milence i svou matku, že ji neohlídali. Báseň Věštkyně, která knihu uzavírá, vypráví rozličná proroctví, např. O Přemyslu Oráči, Libuši, Bruncvíkovi a dalších známých mytických i skutečných osobnostech."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ