"Příběhy Pata Hobbyho
Fitzgerald Francis Scott
Sbírka povídek Příběhy Pata Hobbyho vznikla na samém sklonku Fitzgeraldova bouřlivého života. Skládá se namnoze z příběhů, které autor sám prožil. Většinu jich zasadil do prostředí Hollywoodu, kde řadu let pracoval jako scénárista pro filmové společnosti. Všechny příběhy byly postupně uveřejňovány časopisecky, k jejich soubornému vydání došlo až po autorově smrti.
Povídky spojuje postava hlavního hrdiny, scénáristy Pata Hobbyho, kdysi slavné a úspěšné osobnosti hollywoodského filmového světa. Pat Hobby působil u filmu dvacet let. Prvních deset let prožil v záři reflektorů, uprostřed pozornosti filmařů i novinářů. Užíval si bohémského života se vším, co k tomu patří - okázalým leskem společenských událostí, filmovými hvězdami a hvězdičkami, nákladnými vilami s bazény.
Naproti tomu druhé desetiletí jeho hollywoodské kariéry se nese ve znamení ústupu ze slávy, rostoucí bídy, nostalgických vzpomínek a sklenky whisky v ruce. Toto neslavné období zachycuje Fitzgerald se značnou autobiografičností. Povídky jsou plné nápadů, vtipu, ironie, satiry a karikatury amerického způsobu života - přesto se celou knihou prolíná motiv pádu, životního i profesního úpadku, který u Fitzgeralda samého následoval po letech umělecké slávy a životní seberealizace. Povídky tak jsou důležité i pro poznání Fitzgeraldovy osobnosti.
Pat Hobby je sice scénarista talentovaný a zkušený, nikdo už ale o něj nemá zájem. Ví se o něm, že pije a více než o práci se stará o svádění začínajících hereček, které si myslí, že jim poměr se scénáristou může pomoci v kariéře. Hobby byl v počátcích své kariéry velice oblíbený jak u režisérů, tak u místní honorace, nyní se však pohybuje spíše v nižších společenských i majetkových kruzích. Stýká se především s drobnými podvodníčky, bookmakery, barmany a prostitutkami.
Filmaři ho sice mezi sebou tolerují, je to však spíše soucit s člověkem, který byl kdysi významný a plný energie, teď se však potácí na hranici definitivního pádu. Hobbyho život je plný trapných nedorozumění, příležitostných ubohých přivýdělků, ústrků, odmítání a dluhů. Jedním z posledních znaků jeho někdejšího bohatství zůstává rozestavěný bazén u kdysi honosné, dnes však nezadržitelně chátrající vily.
Typickou a velmi známou je povídka Vlastenecký kraťas. Hobby sežene mizerně placenou zakázku na scénář k béčkovému dramatu o generálovi z občanské války. Je to sice práce pod jeho úroveň, ve své situaci si však nemůže vybírat. Psaní se mu nedaří a trochu pije. Mezi prací si odskočí na oběd. Tam se setká s několika lidmi, přáteli, kteří o něj již dlouho nejeví zájem, protože ho považují za ztroskotance. Okázale ho přehlížejí. Hobby se plný vzteku a ponížení vrací k práci. Vzpomíná na krásnou a slavnou minulost. Povídka končí v hořkém, beznadějném a pesimistickém tónu. Hobby je na dně a neexistuje cesta zpět."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ