"Poprask na laguně
Goldoni Carlo
Dějištěm hry je městečko Chiozza u Benátek. V prvé scéně přihlížíme pěti ženám, které paličkují krajky na polštářích a netrpělivě očekávají návrat svých manželů a nápadníků z dlouhotrvajícího lovu ryb. Jsou horkokrevné, a tak nemají daleko ke svárům a hádkám. Dvě z nich se již vdaly, ostatní tři jsou jejich příbuzné (sestry, švagrové) a velmi touží po vdavkách. Když jednou na toto téma žertují, přichází první potenciální manžel, mladík Toffolo. Flirtuje se zadanou dívkou Luciettou, což není bez následků. Zejména mladičké Checcy, která by mohla být jeho milou a která navíc vidí, že na její účet žertují, se to moc nelíbí. Začne hádka. Je to dvě proti třem: tři sestry proti Luciettě a švagrové Pasquě. Spor však končí smírem: přichází obchodník Vicenzo, ženy se zklidňují, uvědomují si, že by se o flirtování Toffola neměli dozvědět jejich nápadníci; varují tedy Vicenza, aby mlčel, a mladíka Toffolu vyhánějí.
Po příjezdu mužů se však, samy ještě proti sobě vskrytu nabroušené, prořeknou. Zejména flirtující Lucietta je obětí klevet. Její nápadník se dozví o jejím nevinném flirtu, dojde mezi nimi k hádce a ani jeden z nich není ochoten ustoupit. První dějství vrcholí scénou, kdy záletník Toffolo je proháněn zhrzeným milencem Lucietty Titto-Nanem, ten po něm hází kamení a vyhrožuje, že je všechny do jednoho půjde udat soudu.
To také v následujícím druhém dějství udělá, čímž se do zamotaných vztahů společenství zaplete i „koadjutor u trestního soudu“ Isidoro. Ten z případu nemá radost, ale jeho povinností je vyslechnout žalujícího i všechny svědky a obžalované, které mu dodá Toffolo. Isidoro je vyhlášený proutník, ptá se především dívky Checcy, po kterémže mladíkovi touží, že jí pomůže jak osobní domluvou, tak příspěvkem k jejímu věnu, aby prý byla pro mladíka žádoucnější. Postupně vyslechne tři ženy. Po výslechu je však psychicky na dně z jejich vytáček, a tak výslech pokračuje až další dny. Jde především o to, aby Toffolo stáhl svoji žalobu. Je třeba najít také zúčastněné mladíky. Mladíci jsou nalezeni, vyslechnuti, soudní výdaje pochopitelně bude muset uhradit žalující, protože mu žádný přečin spáchán nebyl. Isidoro blahodárně působí na usmíření jednotlivých párů, tj. Lucietty s Titto-Nanem a Orsetty s Beppem. Mladá Checca s radostí přijímá nabídku k sňatku od horkokrevného Toffola. Vše se v dobré obrací, přece nakonec šlo jen o to, že mladí se chtěli vzájemně sezdát, předtím se ale museli trochu pokoušet a škádlit. Tak končí jedna z prvních opravdu lidových komedií.
Carlo Goldoni psal comedii dell´arte, žánr, v němž byly již předem určeny typy postav, jejich jména a charaktery. Zde udržel žánr komedie lidové, bez toho ovšem, aby se držel tradičních směšných postaviček. Jsou to postavy víceméně realistické, vzaté z reálného života. Zápletka je běžná, milostná, běžný je i způsob zpracování: prozaická lidová mluva, nedorozumění jako zápletka, které však nepřesahuje únosnou mez, a nakonec dobré vyústění."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ