"Ministerstvo strachu
Green Graham
Graham Greene, jeden z nejvýznamnějších britských a světových spisovatelů našeho století, člen Mezinárodního výboru na podporu Charty 77 v Československu (The International Committee for Support Of Charta 77 in Czechoslovakia), se narodil 2. října 1904 v anglickém Berkhamstedu a zemřel 3. dubna 1991 ve švýcarském Vevey, kde je též pohřben. Jeho dílo zahrnuje čtyřiadvacet románů, nejméně tři svazky povídek, osm her, tři cestopisy, několik autobiografií, nesčetné množství esejů, literárních a filmových kritik. K nejvýznamnějším znakům jeho děl patří mezní situace, absurdita, selhání a odcizení, existencionalistické otázky.
Ministerstvo strachu, tento téměř detektivní román, se odehrává v Londýně v době druhé světové války. Hlavní postavou románu je Arthur Rowe, postarší novinář, momentálně v důchodu. O jeho předchozím životě se čtenář dozvídá z knihy jen velmi málo faktů. Víme jen , že byl ženatý, ale ještě před válkou svou ženu zabil. Před soudem se obhajoval tím, že tak učinil ze soucitu, proto byl odsouzený pouze k jednomu roku strávenému ve vězení.
Arthur je velmi uzavřený člověk, stýká se s poměrně málo lidmi. Žije v levném hotelu na okraji Londýna. Vlastně celý den tráví čtením a jeho největší radostí je zúčastňování se malých, převážně charitativních večírků. A právě účast na jednom z nich se stane, ač to ještě sám netuší, nejdůležitějším momentem jeho života.
Jedná se o dobročinnou party, kterou pořádá a zaštiťuje Spolek svobodných matek. Jsou zde pro zábavu různé atrakce, jednou z nich je i určení váhy velikého dortu - kdo uhodne nejpřesněji váhu, dort získá. Rowe se na této slavnosti setkává s paní Bellairsovou, jasnovidkou, která mu dává tip na váhu dortu a říká mu, že jej prostě musí vyhrát. Rowe jí uvěří, tipne podle ní váhu a dort skutečně získá. Poté ale k němu přichází několik lidí a přesvědčují ho, aby dort vrátil, že vůbec nebyl určen jemu. Rowovi to připadá navýsost podezřelé, ale neuposlechne je.
Den poté přichází k němu do bytu neznámý muž, který se představí jako jeho nový soused. Upřeně se zadívá na dort, který si Arthur pyšně vystavil na stolek v kuchyni, a čeká, dokud mu Arthur ze slušnosti nenabídne pohoštění. Potom oba pijí čaj, ve kterém Rowe cítí jed. Náhle se ozývají sirény a jsou slyšet dopadající bomby. Jedna z nich zasáhne i hotel, kde Rowe žije. Umírá několik lidí, včetně neznámého muže u Arthura Rowa v bytě.
Rowe neustále přemýšlí, proč ho chtěl neznámý muž otrávit. Obrátí se proto na soukromého detektiva, kterému vypráví celý svůj podivný příběh s dortem a neznámým návštěvníkem. Později se na vlastní pěst vydává do Spolku svobodných matek, který pořádal osudný večírek. Jeho cílem bylo zjistit si adresu oné paní Bellairsové, která mu dala tip na váhu, a musela být proto do případu nějak zapletena.
V hlavní kanceláři spolku se setkává s majiteli, jsou to rakouští sourozenci Helfovi. Od nich se dozvídáme adresu paní Bellairsové. Arthur jim vypráví celý svůj podivný příběh. Mladého Helfa to velmi nadchne a rozhodne se, že musí Arthurovi pomoci při pátrání. Odcházejí tedy společně za paní Bellairsovou, která právě pořádá spiritualistické sezení. Paní Bellairsová pozve oba muže dovnitř a přizve je na seanci. Při vyvolávání duchů je jeden z účastníků probodnut nožem. Vyvstává otázka, kdo by mohl být vrahem. To se dá těžko určit, protože celé sezení probíhalo za naprosté tmy. Pak ale všichni začínají podezřívat Rowa, protože vražedný nůž byl jeho. Rowe muže nezabil, ale to mu věří jen Helfe. Ten mu také pomáhá uprchnout ještě před příjezdem policie.
Rowe je obviněn z vraždy a pronásledován policií, proto se musí skrývat. Nemá se kam vrátit, jeho byt, stejně jako celý hotel, byl rozbombardován. Nemůže si ani vyzvednout peníze z banky, protože tam jistě budou policisté. Neví, co dělat dál, propadá beznaději, pomýšlí na sebevraždu. Po nějaké době se setkává se sestrou mladého Helfa - Annou Helfovou. S ní se za pomoci jednoho muže dostává do hotelového pokoje, kde jsou ale oba obklíčeni neznámými muži. Vědí, že po nich jdou jen kvůli dortu. Dochází jim, že v dortu musela být asi nějaká důležitá zpráva.
Děj druhé části románu se odehrává v speciálním sanatoriu pro lidi, kteří jsou různým způsobem postiženi výbuchem bomb. Léčí se zde i Rowe - zde mu ale říkají Digby. Po výbuchu v hotelu, kde byl s Annou Helfovou, ztratil paměť a byl sem převezen na léčení. Nepamatuje si téměř nic, ani své dětství. Neustále se ptá lékaře na svou minulost, on mu ale nic nechce prozradit. Myslí si, že pro Rowa je lepší, když nic neví. Později doktor dovolí, aby se s Arthurem scházela Anna, která mu vyznává svou lásku.
Ve třetí části Arthur Rowe utíká ze sanatoria. Jeho cesta vede na policejní stanici, v novinách se totiž dočetl, že jej policie hledá jako důležitého svědka. Ujme se ho policejní inspektor Prenctise, od něj se konečně Arthur dovídá něco o své minulosti i o příhodě s dortem. Říká mu, že za celou věcí stojí špionáž německých agentů. V dortu byl ukryt svitek filmu, který chtěli získat Němci. Když zjistili, že dort je u Rowa, snažili se ho zlikvidovat. Všechny události, včetně večírku u věštkyně, byly fingované.
Ve čtvrté části se Rowe dozvídá, že na straně Němců stojí i mladý Helfe, který mu pomáhal řešit případ. Na vlastní pěst se proto rozhodne pustit se do pátrání po svitku filmu. Helfe se zastřelí potom, co zjistí, že je mu policie na stopě. Film je nalezen. Anna Helfová zůstává s Rowem.
Román Ministerstvo strachu nám ukazuje obludnost režimu i špionážních akcí, fingovanost systému a politické hry, ve kterých se jedinec stává pouhou loutkou a nemůže důvěřovat nikomu - jedině sám sobě."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ