"Na vejminku
Hálek Vítězslav
Sedlák Lojka byl vždy velice pohostinný člověk. V jeho statku našli přístřeší všichni potulní hudebníci, kalounkářova rodina i kdokoliv další, kdo šel zrovna po světě okolo Lojkovy chalupy. Jen ke svému otci výměnkáři se Lojka choval tvrdě a lhostejně jako všichni sedláci ve vesnici.
Lojkovo chování vůči otci se ale obrátilo proti němu samému, když jednoho dne odevzdal statek staršímu synovi Josefovi. Mazaně si sice vymínil, že ještě šest let bude bydlet ve statku a povede hospodářství, ale hned první den po svatbě mu Josef ukázal, že právě on je teď pravým pánem na statku, a vyhnal všechny hudebníky.
Staří Lojkovi zůstali na statku jen rok. Lojka se raději vzdal hospodaření a odstěhoval se na výminek. Ale i odtamtud ho chtěl syn Josef brzy vypudit i se ženou Baruškou do místností, kde dříve zůstávali potulní hudebníci. To už výměnkáři přetekla trpělivost a ze statku utekl k hrobaři Bartošovi.
Bartoš byl v celé vesnici známý pro svou sílu a přímou a čestnou povahu. Právě u Bartoše zůstával více než doma mladší Lojkův syn Franěk, který vyrůstal společně s hrobařovou schovankou Stázou.
Lojka se později pomátl a bloudil po kraji a každému vyprávěl o svém neštěstí. Josef ho nemohl dostat domů po dobrém ani po zlém. Velice se o to snažil, protože pološílený otec mu dělal ostudu v celém okolí. Hlavně ale nechtěl, aby se lidé dozvěděli o krutosti a tvrdosti, se kterou se k otci choval.
Po letech se Josef konečně odhodlá k tomu, že se odstěhuje. Statek koupí hrobař Bartoš za dědictví po dědečkovi a daruje ho Fraňkovi. Ten si pak vezme Stázu a otce odveze zpátky do statku. Lojka se konečně uklidní a šťastně a spokojeně žije až do smrti na statku společně s mladými."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ