"O velikých bojích křesťanů s Tatary
Hanka Václav
Příběh se odehrává roku 1241. Dcera tatarského chána Kublaje se se svou družinou vydala do ciziny, aby poznala mravy a způsob života v jiných zemích. V jednom lese ji však přepadne skupina loupeživých Němců a okrade ji. Kublaj se velice rozzuří a začne organizovat vojsko na útok proti západu.
Západní králové a vládci se o tom včas dozvědí, domluví se a vytvoří společně armádu, která se vydá proti Kublajovi. Čaroději a proroci předpovídají vítězství Kublajovi. Křesťané však zpočátku vítězí, a proto čaroději přicházejí k vojskům a pomocí kouzel se snaží Tatary podněcovat k zuřivějšímu boji. Tataři dobyjí Kyjev a Novohrad, porazí Uhry, rozloží se v Polsku a připravují se na tažení k Olomouci.
Začal nelítostný boj, který trval dva dny a stále nebyl rozhodnut. Vneslav se probil se svým vojskem na vrch Hostejnov, kde si vojáci vykopou náspy a ostřelují Tatary z luků. Dlouho odolávají, ale jednou zrána se Tataři rozdělí na tři proudy a zahájí mohutný útok na Hostejnov. Křesťané na ně z vrchu začnou valit klády a balvany. Krutý boj, ve kterém byl Vneslav zasažen šípem a zřítil se z náspů, trvá až dlouho do noci.
Druhý den udeří veliká horka a křesťané trpí nesnesitelnou žízní. Část vojáků v čele s Věstoněm žádá, aby se vzdali. Věstoňův proslov zaslechne Vratislav a rozzlobí se. Vytýká vojsku zbabělost řka, že Bohu je milejší smrt v boji než život v zajetí neznabohů. Poté vede vojsko ke svaté kapli, kde se všichni začnou modlit za déšť a porážku nepřátel. Brzy nato zahřmí a do tatarských stanů počínají bít blesky. Snášející se déšť vrátí křesťanům naději.
Po bouři se k Olomouci ze všech stran hrnula vojska a nastala strašlivá bitva. Křesťané se nejdříve dali na útěk, ale Jaroslav je obrátil, vrhl se na Tatary a zabil Kublajova syna. Tataři se vyděsili a utíkali zpět na východ."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ