"Pod Vítkovým kamenem
Heyduk Adolf
Básníka a jeho manželku pozval na Šumavu strýc farář. Básník se jednoho dne vydal do lesa spolu se psem Brokem. Vzal s sebou také ručnici, kdyby náhodou narazil na nějakou zvěř. Zahlédl sokola a chtěl po něm střelit, ale ten mu třikrát uletěl. Básník sokola pronásledoval, až se dostal k hájovně.
Hajný zavolal dceru Hanu, aby hostovi přinesla něco k jídlu. Dcera přinesla spoustu jídla a odešla do lesa se sokolem na rameni. Hajný o ní začal zvědavému hostovi vyprávět:
Roku 1848 přišel Hajný jako voják na Slovensko a za maďarské revoluce potkal v jedné chatě krásnou Maruši. Maruše byla odvážná dívka, kterou nezlomilo ani to, že jí nedávno vojáci přibili otce na vrata. Hajný odvedl děvče do Lučence, a když mu skončila vojenská služba, šel se na ni opět podívat. Maruše se od něj už nechtěla hnout a toužila vzít si ho za muže, ačkoliv byla v té době ještě velice mladá.
Hajný konečně dostal místo v hájovně a i se svou novou ženou se do ní nastěhoval. Žili šťastně a spokojeně, ale Maruši stále trápilo, že nemají děti. Také se jí stýskalo po rodném Slovensku, i když vrátit se tam nechtěla. Asi po pěti letech společného života ale zaslechla v lese zvuky fujary a šla za nimi.
V lese na mýtině potkala cikány, jejichž hudba jí připomněla rodný kraj. Pozvala cikány do hájovny a s manželovým svolením je zde nechala několik nocí přespat. Když ale cikáni odjeli, zmizela s nimi i Maruše – stesk po Slovensku ji přemohl.
Maruše žila s jedním z cikánů, Števkou, který uměl krásně pískat. Vždy, když se Maruši zastesklo po muži, dokázal ji Števka utěšit a uklidnit. Sám ale míval špatné spaní a noční můry, protože jako voják Klapkovy legie bojoval kdysi proti vlastním lidem. Hlavně ho trápila vzpomínka na to, jak jednou kohosi v sebeobraně přibil na vrata domu.
Maruša se to od cikánů brzy dozvěděla. Třikrát po sobě už chtěla Števku vzbudit, aby se ho zeptala, ale se k otázce neodhodlala. Čekala dítě, ale Števka jednoho dne utekl. Maruše se vrátila ke svému muži a po čase zemřela. Dítě – děvčátko jménem Hana – vychovala jedna žena ze sousedství. Hana zrovna odešla k faráři – čekala ji svatba s lesníkem."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ