"Hadrián z Římsů
Klicpera Václav Kliment
Rytíř Světislav má krásnou dceru Ruměnu. Chce ji provdat za Hadriána z Římsů, syna svého dávného přítele Kiliána. Ruměna však již miluje otrhaného chudáka Želmíra, který stále chodí v selském oblečení. Na hradě se objeví rytíř se zbrojnošem, který o sobě tvrdí, že je Hadrián, a přinese také list od Kiliána z Římsů.
Nedlouho po jejich příjezdu se však na zahradě objeví další údajný Hadrián, který o sobě také tvrdí, že je Hadrián a že ho na Světislavův hrad poslal otec. Jde o skutečného Hadriána, ale přinese také list od otce, který je ovšem plný urážek. Světislav ho proto dá uvěznit jako podvodníka. Pravý Hadrián se Ruměně stejně nelíbí, je už postarší, ustrašený a neduživý.
Ve vězení navštíví pravého Hadriána Světislavova sestra Jenoféfa. Ta je už také starší, velice ctnostná a nábožná, a ulehčuje vězňům život jak může. Mezitím se však zbrojnoš prvního Hadriána začne za Hadriána vydávat také - prohlašuje, že je pravý Hadrián, a byl jen přestrojen za zbrojnoše, aby si mohl obhlédnout nevěstu.
Světislavovi se poslední z údajných Hadriánů zalíbí nejvíce poté, co se vyznamená při lovu kanců. Rozhodne se proto, že mu dá svou dceru. Rád by se však také náležitě odvděčil neznámému mladíkovi, který mu zachránil život během lovu kanců. Ukáže se, že to byl Želmír. Želmír přizná svou pravou totožnost a řekne Ruměně a Světislavovi, že je ve skutečnosti z rytířského rodu. Požádá proto o Ruměninu ruku.
Světislav by mu dceru rád dal, ale cítí se vázán slovem, které dal údajnému Hadriánovi. Nakonec se však ukáže, že je to vlastně Želmírův přítel, který pro něho chtěl Ruměnu vybojovat a sám ji nechce.
Celý zamotaný příběh končí šťastně. Dokonce i pravý Hadrián, propuštěný konečně z vězení, získá nevěstu, která mu vyhovuje lépe než mladá a bujná Ruměna - usedlou a nábožnou Jenoféfu."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ