"Magdalena
Machar Josef Svatopluk
Magdaléna byla poprvé vydána v roce 1894 jako pokus o znovuoživení upadající tradice českého veršovaného románu a rozsáhlé epické skladby vůbec. Přesto, že tento vrchol přišel ve chvíli, kdy se většina autorů (kromě Svatopluka Čecha) začala od tohoto žánru odvracet, dosáhla Magdaléna široké čtenářské obliby a stala se jedním z nejvíce vydávaných Macharových děl.
Magdaléna v sobě spojuje dva hlavní motivy: jednak podává sentimentální příběh prostitutky, zároveň autor odkrývá obraz života českého maloměsta.
Román pravděpodobně představuje literární zpracování autorova zážitku z mládí: tenkrát se Machar seznámil s mladičkou prostitutkou a přemluvil ji, aby opustila nevěstinec a stala se prodavačkou, nakonec se ale dívka vrátila k starému způsobu života.
Prostitutka Lucy je dcerou venkovského učitele, který po smrti své ženy značně zpustl a začal dokonce dceru využívat k vlastní obživě, když ji donutil odejít do jednoho pražského vykřičeného domu. Z dívky se tedy stane prostitutka, seznámí se ale s bohatým Jiřím, dědicem venkovského statku, který ji v návalu soucitu přemluví, aby zanechala ostudného způsobu života. Svěří ji do péče své tetičky, která si Lucy velice zamiluje a ujme se jí. Otec, alkoholu zcela propadlý, však Lucy stále ohrožuje, proto všichni odjedou na venkovský statek. Lucy si pomalu přivyká životu v hospodářství. Tu se znovu vynořuje Lucyin otec. Jiří ho sice odbude penězi, nezabrání však tomu, aby se opilec v hospodě nerozpovídal o dívčině minulosti. Od té chvíle se Lucy stává předmětem opovržení všech maloměstských dam. Jediný blízký člověk z okolí je pro ni souchotinářský student, který Lucy varuje před společností - ta jí totiž její minulost nikdy neodpustí. Jiří mezitím úspěšně buduje svou politickou kariéru, kandiduje ovšem za jinou stranu, než se kterou původně sympatizoval. Rozjařený jistým úspěchem se pokouší zmocnit se Lucy, ta je ovšem ještě rozechvěná pohřbem studenta - souchotináře a prchá. Uvažuje o sebevraždě. Prchá zpátky do Prahy, v rozhodující chvíli ale zaváhá, neskočí do Vltavy, jak měla původně v úmyslu, a vrací se zpět do nevěstince, odkud vzešla.
Macharova Magdaléna má mnoho společného se sentimentálními sociálními povídkami. Narozdíl od nich ale nesměřuje k vyvolání soucitu u čtenáře, nýbrž satiricky a ironicky glosuje současnost. Ironie vyznívá i z průpovědí vypravěče, který se obhajuje tím, že jako správný šosák a spořádaný člověk v popisovaných místech nikdy nebyl. Satirická složka románu vrcholí především v příchodu Lucy na maloměsto - jedná se zřejmě o zobrazení Brandýsa nad Labem - , kriticky je vylíčeno samo prostředí i morální zásady jeho obyvatel, v čele s manýristickými zvyky mladých slečinek a jejich matiček. Silně kriticky také autor líčí Jiřího politickou bezpáteřnost.
Magdalénou připomíná autor styl romantických lyrickoepických básní, poém, pro něž jsou typické především autorovy vstupy, reakce na aktuální otázky, prvky reflexe i žurnalismu.
Magdaléna dospěla od sentimentálního románku k útočné politické satiře, přičemž hlavní myšlenka, že prostitutka stojí morálně výše než celé maloměsto, posloužila právě této satiře."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ