"Horalka
Moravia Alberto
Dívka Cesira se na přání rodičů vdá do Říma za muže, ke kterému nic necítí. Její nemilovaný manžel má v Římě obchod a byt. Svého muže popisuje těmi nejhoršími vlastnostmi. Říká, že nikdy příliš neholdovala tělesné lásce. Její manžel v ní nadto vyvolává přímo odpor. Přesto mu povije dceru, Rossetu. Cesira je stvoření zbožné, klidné a v jistém smyslu naivní. Manžel je jí nevěrný, chodí za prostitutkami a navíc Cesiru občas i bije. Nešťastná dívka si v hloubi duše přeje, aby už konečně umřel. Její niterné přání se jí brzy splní. Začne válka a ona načerno prodává potraviny. Prodej ji vynáší zisky, ale neuvědomí si, že sama bude k životu potřebovat zásoby. Neustále sama sebe vychvaluje, že je hezká, a přesto nikdy nespala s jiným mužem.
Nakonec se ale stejně pomiluje s kamarádem uhlářem. Milenec jí má hlídat byt a obchod, protože Cesira odjíždí s dcerou na venkov, za rodiči. Matka a její dcera se dostanou pouze do Fondi. Bydlí u lidí, jimž nic není svaté, kradou a žijí ve špíně. Nakonec od nich utečou, protože paní domu slíbila fašistům, že Rosseta jim bude všelijak sloužit, za to že nechají jejich dva syny na pokoji. Fakticky se staly dezertérkami. Cesira jde za Tomassinem, obchodníkem, který je za menší úplatek zavede do vesnice v horách a prodá jim zásoby. Asi devět měsíců žijí v malé chatce pro dobytek.
Seznámí se s Michelem, který oplývá jistým vzděláním a je jediným rozumným člověkem, se kterým mohou otevřeně hovořit. Ostatní bezustání mluví o válce, jídlu a Angličanech, kteří je stále nepřichází osvobodit. Při osvobozování zabijí ustupující Němci Michela. Všichni sejdou do vesnice Fondi, kde jsou Angličané a rozdávají jídlo. Cesira se chce ještě podívat do vesnice za rodiči, jede tam i s Rossetou. Ve vesnici nikdo není. Jdou do kostela. Zde je objeví marokánskými vojáky, kteří jsou součástí osvobozeneckých sil. Pokouší se znásilnit Cesiru, která ovšem upadne do bezvědomí. Vojáci znásilní Rossetu, jeden po druhém, přímo před oltářem. Rosseta je v hlubokém šoku. A to tak, že od této chvíle už to není hodné zbožné děvče, ale ženská, která se chce pořád milovat, kdekoli a s kýmkoli. Obě nakonec odjíždí do Říma na Rossariově náklaďáku (milenec Rossety). Rossario je po cestě zabit lupiči. Rosseta je pak jakoby vyměněná. V Římě se snaží začít nový život.
Protiválečné dílo odsuzuje válku, která ničí lidské životy, výsledky jejich práce. Autor se snaží o analýzu doby, projevují se filmové prvky (detail, polodetail, panorama), lidový jazyk a moderní stylistické prostředky. Vypravěčkou je Cesira - ich-forma. Nalezneme neorealistické prvky, zobrazena je drsnost života, zaznívá ostrá sociální kritika, přesvědčivě je zpodoben život obyčejných lidí."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ