"Knihy veršů
Neruda Jan
Mrtvá nevěsta. Zemřela dívka a její přítelkyně u ní chtěla alespoň první noc po smrti zůstat, ale před půlnocí usnula. O půlnoci mrtvá vstala a stěžovala si, že se nedožila svatby a už nikdy nebude tančit v kruhu přátel. Druhý den hlídal ženich a tomu si stýská, že nebyla jeho ženou. Třetí noc zůstane u dcery matka a té si stěžuje, že promrhala život, protože nebyla matkou.
Žena. Ráma zabloudil a dostal nocleh v chatrči brahmina, který měl mladou ženu. Ráno spatřil, jak ji brahmin bije, protože mu rozbila jednu ze tří svatých nádob. Po letech si ráma opět na brahmina vzpomněl a vydal se k němu přenocovat. Ráno vidí ráma muže, jak prosí svou ženu o odpuštění. Muž mu řekne, že žena rozbila druhou nádobu a on po ní hodil růži, ale ví, že žena je jako jeho sestra a nesmí ji bít. Po letech je ráma opět navštíví jako dva starce. Žena rozbije i třetí nádobu, ale muž ji ani nekárá –říká, že žena je pro něho jako vlastní matka.
Před fortnou milosrdných. Vnuk doprovází dědečka do nemocnice. Děda nerad projde bránou, protože tuší, že zpátky z nemocnice už nepůjde. Na chvíli se posadí na lavičku, je jen kost a kůže, a děkuje vnukovi, že alespoň on na něj měl chvilku času, narozdíl od vlastního syna. Nakonec poprosí vnuka, aby zazvonil na zvonec, protože on sám už nemá dost síly.
Kolovrátek. Babička leží na posteli a vypravuje o svém kolovrátku, se kterým chodívala na přástky ke kovářce. Upředla na něm nitě na košile otci a bratrovi i na svůj rubáš, ve kterém chce být pohřbena vedle manžela."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ