"Katapult
Páral Vladimír
Román Vladimíra Párala Katapult má podtitul Jízdní řád železničních, lodních a leteckých drah do ráje“
Hrdina třetí Páralovy prózy, inženýr chemie Jacek Jošt, se narozdíl od obdobných hrdinů Soukromé vichřice vzbouří stereotypnímu životu hned na počátku.
Je to obyčejný úředník z jedné chemičky, 33letý, který měl kdysi před sebou snad lepší budoucnost, nyní ale objíždí různá místa po republice a shání pro svůj závod různé látky a součástky, má totiž všude mnoho známých a výhodné kontakty. Nestačí mu spořádaná nuda rodinného hnízdečka s manželkou Lenkou a dcerkou Leničkou, má je sice rád, ale jejich bezmezná oddanost a důvěra ho ubíjí.
Své velké životní dobrodružství a boj proti nudě si Jacek Jošt vykalkuluje opravdu s pedantskou přesností. Ve vlaku se seznámí s mladičkou krásnou Naďou, která ho nemíní „vlastnit“, jako ženy, které se kolem něj motají každý den. Pomocí inzerátu naváže potom ještě známost se sedmi ženami ze sedmi různých míst na trati Ústí nad Labem - Brno. Každá je jiná, nabízí mu něco jiného - je zde mladičká, naivní a nezkušená učitelka Hanička, „dítě čisté“, potom pevná žena z hájovny, vdova po hajném, potom Anna - starší žena, vlivná zaměstnankyně chemického závodu, Tina - exotická kráska z prostředí dolarových a tuzexových okruhů nebo rozverná mladá Tánička.
Těchto sedm stanovišť objíždí Jacek na svých pravidelných služebních cestách, jeho život běží na plné obrátky a jeho sen o ráji se začíná realizovat. Umožňuje mu to totiž kromě vlastního normálního života žít ještě sedm životů jiných.
Lenka muži naivně důvěřuje, ačkoliv jí on sám nastražuje důkazy svých avantýr. Rozhodne se manželky se zbavit a ještě před rozvodem ji dohazuje několika mužům na inzerát. Většina „zájemců“ se takového chování zděsí, pouze jeden „trpaslík“ vydrží až do konce.
Jackových všech sedm žen má ale něco společného - jsou sice různé věkem, povahovými rysy a inteligencí, přesto i ony chtějí zrealizovat svůj sen a tím je sňatek. Všechny najdou Jackovi zaměstnání a chystají se zařizovat byt. Jacek začíná chápat, že všechny tyto nabídky by vedly jen k vytvoření takového hnízdečka, ze kterého on sám chtěl uprchnout.
Rozhodne se proto vše rázně ukončit, už dlouho se zaplétal do lží, dostává se do neřešitelné situace, zároveň si uvědomuje, že má vlastně moc rád vlastní manželku a malou Leničku.
Ale už je pozdě. Lenka ho „katapultovala“ tím, že si začala s otravným sousedem Troštem.
Jacek svůj život prohrál, autor ho nechá zahynout při nešťastné nehodě v letadle, kterým spěchal do Ústí zachránit svůj rodinný život.
Kromě stylistických postupů, známých už z dřívějších próz, zde Páral rozehrává rafinovaný systém symbolů a podobenství, které mají často formu reklamních sloganů. Nejzávažnější z nich je otázka „Kdo jsme? Odkud přicházíme? Kam jdeme?“
Jackova marná výprava za štěstím tak byla marnou výpravou za objevením smyslu života."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ