Seminarky.cz > Čtenářský deník > Obsahy a rozbory děl > > Jacques Prévert: Slova

Jacques Prévert: Slova



Kategorie: Evropská literatura od 20. století, Profi práce

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce seznamuje s dílem Slova, jehož autorem je Jacques Prévert.

Obsah

1.
Jacques Prévert: Slova

Úryvek

"Slova
Prévert Jacques
„Je to Jacques Prévert, kdo se ponenáhlu, od roku k roku, stává klasikem francouzské literatury, představitelem univerzální poezie.“ (Gérard Guillot)
Vydání Prévertových Slov v roce 1946 způsobilo naprostou senzaci v kruzích odborníků a nevídaný ohlas v řadách čtenářů. Prévertova poezie byla v době svého vzniku provokativní svou přístupností a zdánlivou jednoduchostí. Jako by se básník sám stal lidovým pěvcem a poeticky zformuloval to, co prostí lidé chtějí slyšet, a to v jazyku, kterému dobře rozumějí. Podle Gaetana Picona vrátil do poezie, zamořené věkovitým harampádím zvětšelých poetik, konečně „vzduch ulice“. Roger Bordier přirovnává vydání této sbírky k „výbuchu bomby“.
Sbírka Slova (Paroles) obsahuje 95 básní, písní a básní v próze, které vznikaly v době od počátku třicátých do poloviny čtyřicátých let. Sbírka představuje kompozičně, tematicky i stylově volný celek.
Jednotlivé texty se značně odlišují svou délkou, nemají nějakou jednotící formu. Nacházíme zde např. jen několikaveršové básně (Paris at night) stejně jako mohutné dlouhé skladby (Pokus o popis hostiny hlav v Paříži, Francie).
Pokud jde o tematické rozčlenění, najdeme zde básně milostné (Pro tebe, má lásko), básně ukazující na každodenní všední život (Snídaně), několik básní s politickým podtextem (Poselství) nebo zhuštěná drobná dramata (U květinářky).
Prévert býval někdy osočován z přílišné sdílnosti, nazývali ho „lidovým existencialistou“, „bardem vulgarity a sarkasmu“. Ne všem se totiž zamlouvalo jeho úsilí o nový, neotřelý pohled na zdánlivou banalitu všedního života.
Jedním ze základních rysů jeho básní je útržkovitost. Báseň jako mozaika vzniká z malých jednotlivých střípků - to je asi nejnázorněji realizováno v básni Snídaně, na které si žáci snad na celém světě procvičují francouzské minulé časy: Nalil kávu / do šálku / Přilil mléko / do šálku s kávou / Vhodil cukr / do bílé kávy / lžičkou / Zamíchal / Vypil bílou kávu / a odložil šálek / aniž na mě promluvil / Zapálil si / cigaretu / Vyfukoval kroužky / z kouře / Oklepal popel / do popelníku / Aniž by na mě promluvil / Aniž by se na mě podíval / Vstal / Nasadil si / na hlavu klobouk / Oblékl si plášť do deště / protože pršelo / A odešel / do deště / Aniž by na mě promluvil / Aniž by se na mě podíval / A já jsem schovala / obličej do dlaní / a plakala. Toto drobné drama každodennosti, které je popsáno přístupným jazykem, neobsahuje básnické figury. Využívá samozřejmě paralelu a určité skryté sémantické vazby, nebylo by ale obtížné pomocí úpravy kompozice převést text do prozaické podoby.
Dalším rysem sbírky je zřetelná nenávist vůči měšťákům. Jejich svět, plný přetvářky a honby za dobrou pověstí, satiricky znázorňuje báseň Velké prádlo. Ach jak postraší a překvapí pach masa / které zahnívá / (...) ten zápach proniká od rodinné vily / kde bydlí pan Edmond / náčelník rodiny / náčelník kanceláře / je den kdy se pere velké prádlo / a ten zápach je zápach rodiny / a náčelník rodiny / náčelník úřadu / ve své rodinné vile v čelním městě okresu / chodí kolem dokola rodinné vany / a opakuje své oblíbené heslo / Špinavé prádlo se pere doma / Stejně jako se pere halda špinavého prádla, propírá se v této básni i ztracená (pošpiněná) čest dcery ctnostného měšťáka.
Dalším motivem pro Prévertova Slova typickým je motiv ptáka jako symbolu svobody - Ptáčníkova píseň, Jak namalovat ptáka aj.
Ojedinělost Prévertovy poezie spočívá v užívání jazyka. Básník užívá běžného jazyka, odautomatizovává ale tento jazyk slovními hříčkami, překříženími, oxymoróny, frázemi, vtipnými replikami. Básnický obraz se tak převede v prosté, žertovné podobenství (Jako muž v noci vědomý si svého místa - báseň Ta láska) Básně jsou většinou psány volným veršem, najdeme občas i texty s asonancemi či aliteracemi.
Ve všech básních, i v těch čistě lyrických, nalezneme sklon k epizaci - tak se i milostné básně stávají vyprávěnými dramatickými příběhy (Barbara)
Svou inspiraci čerpá Prévert v Paříži. Při čtení veršů objevujeme její skrytá zákoutí, atmosféru, drobné všední výjevy z jejího života. Ovzduší francouzské metropole skutečně sytí každý verš. Otče náš, jenž jsi na nebesích / zůstaň tam / a nás nech na zemi / kterou máme tak rádi /
Básnická sbírka Slova se stala nejčtenější básnickou sbírkou ve Francii v době po druhé světové válce."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x51cc8bbe153c7.zip (10 kB)
Nezabalený formát:
J_Prevert_Slova.doc (36 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse