Seminarky.cz > Čtenářský deník > Obsahy a rozbory děl > > Carl Sandburg: Dobré jitro, Ameriko

Carl Sandburg: Dobré jitro, Ameriko



Kategorie: Americká literatura od 20. století, Profi práce

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce seznamuje s dílem Dobré jitro, Ameriko, jehož autorem je Carl Sandburg.

Obsah

1.
Carl Sandburg: Dobré jitro, Ameriko

Úryvek

"Dobré jitro, Ameriko
Sandburg Carl
Jde o rozsáhlou sbírku skládající se z devíti oddílů; těm je přesazena báseň „Náčrt prvního pokusu o definici poesie“a rozsáhlá báseň nesoucí název celé sbírky, tj. „Dobré jitro, Ameriko“.
Dvě vstupní básně jsou velmi významné. První totiž obsahuje definici poezie, jak si jí představuje Sandburg, ne ale definici jako striktní vymezení témat, forem a zásad určité poezie, ale básnická charakteristika poezie jako takové - podle Sandburga. Poslechněme si „paragrafy“ 35 a 36 této básně (je rozdělena do 38 „odstavců“ nebo „paragrafů“, jak by se to dalo nazvat vzhledem ke kategoričnosti vyjádření):
„35 Poesie je potvrzení metaforického pouta mezi křídly
bělásků a vločkami rozcupovaných milostných dopisů.
36 Poesie je uskutečnění syntézy hyacintů se suchary.
Poesie je mystická, smyslová matematika ohně, komínů,
oplatek, macešek, lidí a purpurových západů slunce.
Poesie je zachycení obrazu, písně nebo vnuknutí
v uvážlivém prismatu slov.“
Prolíná se tu řada zásad a motivů, které už odněkud známe. Poetické vyjádření básnických zásad v takové normativní podobě. To je forma, v níž psali svoje klasické poetiky staří Číňané. V evropské tradici sice např. Boileau či Ovidius též zveršovali své poetiky, ale šlo o „vědečtější“, racionálnější formu a metodu. Zde máme co do činění opravdu s jakoby básnicky zpracovanou poetikou, která nedává návody, jak je třeba psát, ale vypovídá spíše o povaze poezie obecně.
Dalším prvkem je výčet množství „předmětů“, o nichž poezie pojednává. „Suchary“ vedle „bělásků“, „komín“ i západ slunce. Sandburg chce poezií vnímat vše, celou skutečnost, která dříve byla brána jako málo „poetická“. Vpustí do poezie leccos a nechá to promlouvat samo za sebe, bez nějakého básnického „zdobení“; to ještě uvidíme. V tom je podoben a vědomě navazuje na W.Whitmana, básníka civilizace, v té době již klasika, který navíc programově rozvolnil verš a rytmus, odstranil rým, takže tak v praxi uskutečnil volný verš. Ten je další z poetických principů Sandburga.
Přejděme k následující básni, která je programem, řekněme, „politickým“ nebo ideovým, tj. dozvíme se, o čem se bude dále pojednávat, co je třeba mít neustále na paměti, ať už budeme číst v následujících oddílech o trávě, kravách nebo milencích. Sandburg je totiž přesvědčený Američan, uvědomělý občan Spojených států, demokrat, opěvatel americké skutečnosti, obyčejných poctivých Američanů, poctivě živících svoji rodinu, i dobrodružnějších povah, opěvatel politického systému apod.:
„A důvěřovat Bohu znamená dávat sebe, nás všechny,
celé Spojené státy americké Bohu, tomu Velikému.
Ano…snad…je tomu tak?“
A vzápětí poté následuje „Tichá litanie dělníků“:
„Spojky, brzdy, nápravy,
Převody, svíčky, akcelerátory,
Dráty, péra, tlumiče.“
Náboženské motivy spolu s banálními civilizačními fakty leží vedle sebe, patos spolu se všední skutečností, která je jím posvěcována.
Tak je sbírka zakotvena ideově i básnicky formálně; následují básně jednotlivých oddílů. „Jarní tráva“, to jsou drobné obrázky a vzývání jara, probouzející se přírody. „Obilný lán“, zde se dostáváme do léta, doby sklizní, pak podzim a zima; zpočátku jako bychom cestovali podél trati a sledovali různé výjevy, ty nejobyčejnější, jak cvrliká drozd, mnohdy upoutá jediný verš, z něhož celá báseň vyrůstá, je jejím jádrem: „Kořínky trávy zatnou prstíky do černé hlíny.“Pak už jen popis toho, co bude následovat, plodin, které z toho vzejdou. Je to svého druhu zaříkávání, každý verš začíná částicí „ať“, tj. výzvou. Mihne se tu motiv americké skutečnosti: viz báseň „Kanaďané a Pottawatomiové“.
V další části se dostává více do popředí civilizace – New York, „město koček“, „Babylón, „Je růžově a zlatě zamlžený“, to jsou tři názory na New York, do nichž zakomponovává Sandburg motivy chudoby, pomyje, popelnice, pak „babylónské tanečnice“ nočních barů, debaty o pašerácích atd., až nakonec New York - město spánku:
„…je zamlžený New York viditelný z parníků,
nakupený a skvrnitý vznášející se duch, podoba,
kterou lidské ruce vyzvedly ze špíny, práce, denního
světla a časného ranního klení po nocích spánku.“
Projdeme Amerikou, uvidíme ji ve všech možných detailech, vždy zachycených s láskou a prostě, srozumitelně. Ne básnické slovo, ale samotná skutečnost tu promlouvá, je vzývána a musíme ji tak milovat, abychom mohli číst Sandburga."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x51d0414d6a52c.zip (10 kB)
Nezabalený formát:
C_Sandburg_Dobre_jitro.doc (37 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse