"Křižovatky
Šrámek Fráňa
Štěpánka Havlenová se vrací po třech letech rušného života z Prahy k rodičům do venkovské jesínké školy, kde je její otec učitelem. Tam prožila své dětství i dívčí dospívání. Pak je již zaměstnána v Praze, účastní se ženského hnutí, pozná spisovatele Petra Herta, který se stane jejím osudem. Avšak jeho bouřlivá láska ji brzy vyčerpává, takže cítí jen zoufalou vypotřebovanost a pustotu nitra. Jede domů na zotavenou a záhy píše Hartovi dopis na rozloučenou.
Po matčině smrti zůstává Štěpánka s otcem trvale doma. A tu poznává mladého statkáře z nedalekého dvorce Zbořenců Vilíka Gabriela. Mladý muž zanechal náhle univerzitních studií a vrátil se k podivínskému tvrdému otci. Hoch cítí na sobě kletbu rodového zatížení. Není schopen být cílevědomým mužem a pomýšlí na sebevraždu.
Na Zbořence přijede jeho sestřenice Pavla Borysová, dívka zchytralá a nevázaná. Rozvrátí manželství šafáře Vyklase, který z vášně k ní zavraždí svou tichou ženu. Pavla se chová tak bezohledně, že za její krátké návštěvy raní starého Gabriela mrtvice. Provdá se pak za inženýra Kramera, ale její sňatek není šťastný. Kramer ji brzy znudí a Pavla mu uteče k Vilíkovi, jemuž zatím zemřel otec. Kramer navštíví na Zbořencích svou uprchlou ženu, nevykonává však na ni pomstu, kterou zamýšlelel. Znuděná Pavla shazuje pak i před Gabrielem masku a ukazuje se v pravé podobě jako „slepé, hluché, necitlivé, věčně nenasycené nic“. Gabriel ji vyžene.
Zanedlouho Gabriel poznává Štěpánku Havlenovou, zasnoubí se s ní, jedou do Prahy, kde v dívce znovu oživnou vzpomínky na spisovatele Harta. Štěpánka krutě zápasí s nově probuzenými city a hledá marně ochrany u svého snoubence. Gabriel pozoruje její rozpaky a uhýbá jí z cesty. Končí život pod koly rychlíku. Na chvíli rozkvetla znovu Štěpánčina láska k Hartovi, brzy však navždy skončila."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ