"Trnová koruna
Třebízský Václav Beneš
Prapor zelených lancochů se stal po bitvě u Lužína roku 1632 nejslavnější částí Valdštýnova vojska. Všichni lancoši jsou povýšeni na důstojníky, Kladivák na obrista a Damián Slavík ze Staré Boleslavi na praporčíka. Pod jejich prapor se přihlásilo mnoho obyvatel Staré Boleslavi - ti chtěli dostat zpět mariánský obraz, uloupený jim od Sasů. Ve Valdštýnově táboře nalezne útočiště Anděla, dcera zavražděného Zdeňka Smiřického - dívka se stane nevěstou obrista Slavíka. Když lancoši dobyli Lipsko, podařilo se Anděle zmocnit se obrazu; rytmistr Jiřinec, provázející Andělu k českým hranicím, jí ale obraz vezme (když odmítne jeho lásku). Anděla potom najde útulek u faráře v lužické vesnici, kde se s ní také po čase shledá její strýc, Valdštýn. Když uslyší, že je z rodu Smiřických, odveze ji s sebou do Plzně.
Do Plzně přijel též Slavík, který byl delší dobu s nebezpečným poselstvím Albrechta z Valdštýna v Bavořích a ve Francii. Když se všechno dozvěděl, osvobodil Andělu a prchl s ní k Labi, v místa, kde byl podle Jiřincovy zprávy ukryt zázračný obraz. Na cestě se Slavík setkal s pronásledovanými lancochy, jejichž prapor hodlal Valdštýn za trest rozpustit. Záhy byl Slavík od lancochů provolán plukovníkem. Ve chvíli, když skupina obraz skutečně nalezla, došla zpráva o Albrechtově smrti. Slavík poslal Andělu s obrazem a staroboleslavskou setninou domů a s tisíci druhy zachránil čest pohaněného pluku; padl na nordligenských stráních v boji proti Švédům. Z pluku se zachránil jenom dudák Krahule. Ten přiběhl do Staré Boleslavi zrovna v okamžiku, kdy odnášeli tělo mrtvé Anděly na hřbitov. Tak se dostalo Slavíkovi a jeho druhům trnové koruny za věrné služby. Podle proroctví starého vyhnance je trnová koruna odměnou české hlavě jako takové."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ