Vergilius: Aeneis



Kategorie: Evropská literatura do 20. století, Profi práce

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce seznamuje s dílem Aeneis, jehož autorem je Vergilius.

Obsah

1.
Vergilius: Aeneis

Úryvek

"Aeneis
Vergilius
Jde o jedno ze základních děl doby vlády Oktaviána Augusta. Vergilius jej psal v letech 29-19 př. Kr., tedy plných deset let a sám je považoval za dílo zásadního významu přesto, že na sklonku svého života je chtěl spálit; nebylo totiž dokončeno, a dopsáno bylo až po Vergiliově smrti jeho žákem.
Proč mu kladl takový význam? Šlo o oslavu moci a doby Augustovy. Ne ale o nějakou prvoplánovou agitku, jak bychom to mohli pochopit. Vergiliovým velikým vzorem byl Homér, básník „Iliady“ a „Odyssey“, král básníků a pomyslný počátek evropské literatury. „Aeneida“ měla být pokračováním „Iliady“, přirozeným vyústěním jejího příběhu, který však nebyl pouze smyšleným vyprávěním pro čtenáře své doby, ale mýtem, pramenem řecké kultury a civilizace; stejně tak „Aeneida“ měla být takovým pramenem, avšak tentokrát civilizace římské. Vždyť ta byla dědičkou Řeků. „Aeneida“ vytváří takové mytické pozadí, základ, zdůvodnění existence Římské říše.
Aeneas je původem trójský hrdina. Homér ho zobrazuje v „Iliadě“, jak bojuje na straně Trójanů a po zkáze Tróje se mu podaří se zachránit. „Aeneida“ popisuje jeho osudy, stejně jako „Odyssea“ popisuje osudy Odysseovy po skončení trójské války.
Vlastní světodějné poslání mu však připíše až Vergilius; Homér, o sedm staletí starší než Vergilius, nemohl o Římu ještě nic vědět.
Aeneas se nevrací domů jako Odysseus, vždyť jeho domov je zničen. Odchází hledat nový domov, jeho osud však je již předurčen, jako je osud každého člověka. Je předurčen bohy: má se stát otcem nového plemene Trójanů, z jeho rodu má být vybudována nová Trója – Řím. Trója byla městem, jemuž stranila bohyně lásky Afrodité, Aeneas je synem bohyně lásky Venuše (tu Římané ztotožnili s Afroditou), tato bohyně je tedy na straně Aenea, je mu nápomocna a budoucí Řím bude pod její ochranou. Neboť Aeneas je z rodu héroů: matkou je mu bohyně, otcem člověk – Anchísés. Velmi záleží na jeho původu, protože on sám má syna Julia (Askania), a ten bude praotcem významného římského rodu Juliů, z něhož pochází Caesar, a ten adoptoval Augusta. Původ celého rodu je tedy božský a jeho vláda též.
Základní hnací silou příběhu je však hněv. Hněv bohyně Juno:
„/…/. Již tenkrát dychtila snažně,
bude-li osud přízniv, by Kartágo nad světem vládlo-
však prý z trójské krve, jak slyšela, vyrůstá plémě,
které v budoucí čas má tyrské vyvrátit hradby.“
Z historie Říma víme, že Kartágo (Tyros bylo město ve Fénicii, odkud Kartáginci pocházeli) bylo podmaněno Římany v několika tzv. punských (Féničané je totéž co Punové) válkách.
Aenea čekají zkoušky a útrapy, které bude způsobovat žárlivá bohyně Juno; půjde o zápas jak na nebesích, tak na zemi.
Než se doplaví k italským břehům, čeká ho bouře a zdánlivá ztráta vynikajících druhů. Ztroskotá na Africkém pobřeží a dostává se na dvůr kartáginské královny Dídó. Navzájem se do sebe zamilují (to způsobí jeho matka Venuše, protože má strach, aby Dídó nezničila Aenea z popudu bohyně Juno). Způsobí tak Aeneovi nemalé starosti – čeká ho teď dilema: láska k Dídóně, nebo následování božských příkazů. Nakonec samozřejmě následuje svoje poslání: odchází od Dídóny a ta páchá sebevraždu z nešťastné lásky k němu.
Za pomoci božského vládce vod Neptuna dosahuje šťastně italských břehů.
Toto je obsah zhruba první části Aeneidy – prvních pěti zpěvů. Zpěv šestý popisuje Aeneův sestup do podsvětí; má tedy centrální význam. Sestup do podsvětí je hrdinovým zasvěcením, iniciací.
Nejprve si dává věštit od kúmské Sibylly a žádá ji, aby mu umožnila sestup (katabasis). Tak se také stane. Vládkyni podsvětí Proserpině odevzdává zlatou haluz (bývá považována za jmelí, které roste po celý rok) a setkává se se svým zesnulým otcem Anchísem.
Ten mu vypráví o jeho potomcích - Římanech – a před zraky Aenea se vynořují mýtičtí i skuteční hrdinové římských dějin: bratři Romulus a Rémus (prvý je zakladatel města Říma), Caesar, Augustus:
„Tamhle je, tam – ten slíbený muž, jak často jsi slýchal.
Caesar ta Augustus sám, syn Božského, kterýžto znova
V Latiu zlatý věk nám zavede, v jehožto nivách
Saturnus kdysi byl králem.“
Neboť vše na světě je dopředu dáno bohy a osudem, Aeneas je vidí již připraveny, aby splnili dávno po jeho smrti svůj úděl.
Aeneas si tu plně uvědomuje své poslání a dopad svých činů, proto má sestup iniciační význam.
Po vystoupení z podsvětí Aeneas ještě musí podstoupit několik zkoušek: válku s Turnem, původním ženichem jeho nastávající manželky – dcery vládce Latia Latína. Válka končí soubojem obou soků a smrtí Turna. Aeneas si bere Lavinii a stává se nástupcem rodu, symbolickým zakladatelem budoucího Říma, tak jak to bylo zvěstováno a stanoveno bohy.
Celá „Aeneida“ je psána hexametrem, což je šestistopý nerýmovaný verš s césurou uprostřed a klausulí na konci verše. V latinském originále se jedná o časoměrnou prozódii, v klasickém českém překladu Otmara Vaňorného o přízvučný, sylabotónický verš."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x51dfbe3a583e5.zip (10 kB)
Nezabalený formát:
Vergilius_Aeneis.doc (38 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse