"La Saletta
Zahradníček Jan
Jan Zahradníček je pokládán za nejvýznamnějšího představitele moderní české spirituální poezie. Byl též vynikajícím překladatelem, zejména poezie Hölderlinovy a Rilkeovy, spolu s O. F. Bablerem se podílel na překladu Dantovy Božské komedie.
Zahradníčkova básnická skladba La Saletta, věnovaná Jakubovi Demlovi, je jakousi sumou básníkových názorů na poválečný svět a zároveň je dílem, které symbolicky završuje jeho tvorbu. Byla napsaná po válce, je v jistém slova smyslu ztělesněním básníkových zklamaných nadějí.
Název a téma odkazuje na legendu, podle níž dle kronikářského záznamu viděla v roce 1846 Melanie Calvatová Pannu Marii, která jí oznámila, že lidstvo čekají velké katastrofy, nebude-li poslušno božích přikázání. Tento kronikářský záznam sděluje Zahradníček v úvodu a tvoří tak jakýsi prolog skladby. La Saletta je poutní místo ve francouzských Alpách
Zahradníčkova skladba je rozvržena do šesti zpěvů. V prvním je rozvržen časoprostor celé skladby:
„Bylo to po veliké válce, ulice rozbourány
bylo to před velikou válkou, ulice postaveny
Léto od nás odcházelo tak jako dosud žádné léto
Stmívalo se, růže šly spát, děti se s pláčem
probouzely, jak by jim kdosi bránil růst“
Hrdiny jsou dvě historicky konkrétní děti, jimž se právě Maria zjevila – Melanie a Maximin. Zahradníček poselství Panny Marie vztahuje na celý svět a kosmos. Vše je rozkolísáno, svoboda zvlčila a změnila se v anarchii, individualita jedince se rozpouští v anonymitě davu. Jediným pevným bodem, ke kterému se lidstvo může upínat, je Kristův kříž:
„Stojím a stojí Kříž
nehybný ve svém kmeni
a jeho ramena
na západ a východ dychtivě vztažená
letíce výš
vrhají stín svůj na planetu“
Převládá však přesvědčení a obavy o budoucnost našeho národa:
„Aby se tak Evropa vrátila k své první lásce
holdujíc Beránkovi
Aby se tak můj národ vrátil
svatý Václave“
Tento závěr představuje pointu celé skladby a dává význam Zahradníčkově La Salettě svou ideovou náplní."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ