"Radúz a Mahulena
Zeyer Julius
Julius Zeyer napsal kromě próz a básní i dvanáct her, z nichž nejslavnější a snad jediná dodnes hraná je Radúz a Mahulena, což je přesněji řečeno básnická rytmizovaná próza. Sám autor dílo nazývá básní a tklivou pohádkou. Námět k této pohádce čerpal Zeyer ve slovenské lidové slovesnosti, ale inspiroval se rovněž tématy indickými, především ve vrcholném díle staroindického básníka Kálidásy-Šakuntála. Hra se skládá ze čtyř dějství, jež předchází prolog. V něm Zeyer skládá hold slovanskému národu a jeho písemnictví. Tvoří ho dívka, hrající na housle, která pronese známou větu „Jsem pohádka...“
1. dějství:
Radúz je na lovu, zláká ho krásný bílý jelen, vydá se tedy po jeho stopě a podaří se mu ho ulovit. Ztratí se při pronásledování , je totiž příliš daleko od domova, naštěstí ho najde jeho starý sluha Radovid. Radúze trápí zvláštní pocit, je mu ne jako kdyby zabil zvíře, ale člověka. Vidí tři bílé panny, každá hladí svého jelena, jen té třetí její jelen chybí. Radúz zbloudil až na území krále tatranského Strojmíra. Sám pochází z Magury, je tamější následník trůnu. tyto dvě království jsou v nepřátelském poměru. Radúzův otec a král Strojmír soupeřili kdysi o lásku Radúzovy matky. Strojmír se svou manželkou, zlou a temnou královnou Runou, pátrají po vrahovi jelena. Radúz je zajat.
2. dějství
Toto dějství se odehrává v zahradě krále Strojmíra. Strojmírova dcera Mahulena se s neznámým cizincem a nyní vězněm Radúzem sblížila a velmi se pro něj trápí. Chodí za ním do vězení, jednoho dne ho tam však nenajde. Runa totiž Radúze nechala přikovat ke skále kouzelnými řetězy, které nikdo nedokáže přetnout. Runa žárlí na Radúzovu matku, kterou Strojmír miloval před svatbou s ní. Nenávidí vlastně ale i Mahulenu, i když je to její dcera. Porod Mahuleny stál totiž Runu téměř život. Runa chce za každou cenu Radúzovu smrt. Pošle za ním Mahulenu s „kouzelným lektvarem“, což je ve skutečnosti jed. Mahuleně se však podaří získat klíček od Radúzových řetězů a odemkne ho. Náhle se mezi nimi zjeví Runa. Radúz s ní zápasí a přiváže ji za vlasy ke stromu. Runa Mahulenu prokleje, prokleje i jejich lásku s tím, že na ni Radúz zapomene. Kletba začne účinkovat, když ho políbí jiná žena.
3. dějství
Se odehrává již v Maguře, kam Mahulena odchází s Radúzem. Při návratu však oba slyší smuteční hudbu – zemřel totiž starý král, Radúzův otec. Radúz tedy utíká utěšit matku a Mahulena na něj zatím čeká pod dubem. Radúze však při utěšování políbila jeho matka, a tak kletba začíná účinkovat a Mahulenu, která se za ním vydá do paláce, nepoznává.Nešťastná Mahulena se modlí k Matce zemi a proměňuje se v topol.
4.dějství
Se odehrává po roce. Radúz se stále chová podivně, jeho matka, královna Nyola již poznala, že je zakletý. Stále chodí k topolu – Mahuleně. Tento strom si zamilovali i lidé, mají ho za posvátný. Nyola si myslí, že je to v souvislosti s očarováním a strom nenávidí. Žárlí na něj a chce ho pokácet. Radúz topol miluje, promlouvá s ním. Když se královna chystá topol zkácet, začíná si Radúz matně rozvzpomínat. Nyole došlo, že vše zřejmě zavinila její dávná odpůrkyně Runa. Dnes však přišla zpráva o její smrti. Radúz vykřikne, že raději dá svůj život, než by měl strom padnout. Když se zatne první rána, strom lidsky zasténá, krev vystříkne na Radúze, a tím je kletba překonána. Mahulena se stává znovu lidskou bytostí, má na sobě ránu po sekyře, ale Nyole vše odpouští. Milenci mohou být šťastní."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ