" Poslouchala jsem CD, na kterém se nacházel 5. Beethovenův klavírní koncert. Skladbu na toto CD nahrál Ruský národní orchestr a jako klavírista se představil Mikhail Pletněv. Klavírní koncerty od Mikhaila Pletněva jsou opravdu velmi živé - usuzuji tak, protože jsem si poslechla nahrávky i z dalších Beethovenových klavírních koncertů v podání Ruského národního orchestru s Mikhailem Pletněvem . O Pletněvovi se proslýchá, že je mimořádně osobitý pianista a sám tvrdí, že je to dáno respektem ke skladatelově osobě. Mikhail se snaží přes hudbu komunikovat, chce, aby publikum znalo jeho pocity, ale zároveň vyvolává pocity i v samotném publikum. „Mělo by to jít od srdce k srdci“ – říká sám Pletněv. Když jsem se zaposlouchala do hudby, vyvolala ve mně spoustu emocí-radost, vášeň, ale zároveň, mi některé pasáže ve skladbě připadali velmi napjaté. Fantazie mi pracovala na plné obrátky. Zajímavostí je, že skladby od ostatních interpretů v interpretaci Pletněva jsou zaznamenány ve studiu Moskva, ale klavírní koncerty od Beethovena nahrál Pletněv na CD živě.
Císařský klavírní koncert je rozdělen na 3 části. První část - Allegro, je dlouhá 20 minut a je konstruována jako sonáta. Druhá část – Adagio un poco Masso, má něco přes 7 minut a začíná pozvolnou smyčcovou prezentací, po té je dán mimořádný důraz na klavír. Před koncem druhé části navazuje třetí část – Rondo (Allegro), délka této části je cca 10 minut. Tento pátý klavírní koncert je v maximálním strhujícím provedení, které se slyší velice zřídka. Je rozdělen do několika vět. Věta první je doslova nabitá energií, je hrána krásným šťavnatým tónem, s obdivuhodným rytmickým švihem. Zní velice upřímně, takže věříme každému tónu. Oproti větě první, zní ta druhá překvapivě měkce a procítěně, a dochází ke krásnému zvukovému „kouzlení“, které nic nepředstírá a je hráno se sympatickou přímočarostí. O větě finální, nelze napsat nic jiného než jako o větě úvodní, (hráno s rytmickým švihem a šťavnatým tónem). Já sama za sebe jsem tímto koncertem zaskočená a nadšená zároveň. O dovednosti Beethovenova klavírního umění není pochyb. Podle mého názoru ve svých koncertech a výkonech zobrazuje dynamiku, prchavost a svéhlavost. Naprosto přesně ví, co dělá a chce.
U Beethovena nejsou díla hlavní a okrajová, nepsal nikdy jen pro potřebu hudebních amatérů nebo svých žáků, jak to bývalo v jeho době časté. U něho každá nota byla napsána z tvůrčí nutnosti. Forma klavírního koncertu nebyla pro Beethovena příležitostí k virtuóznímu předvádění klavírní techniky. Hudebně ji vysoko povyšuje až do charakteru symfonického. Dílem stejné velikosti v klavírní tvorbě jsou sonáta Appassionata f moll a sonáta valdštýnská C dur. Do svých nejslavnějších klavírních sonát vložil Beethoven svou lásku a touhu po pospolitém rodinném životě, který mu nikdy nebyl dopřán. Hlavním inspiračním zdrojem se mu staly osobní prožitky a ideály svobodného umělce.
Poslech 5. Klavírního koncertu od Beethovena je pro mě jistá zkušenost, která mi dodala mnoho nových poznatků. Zanechala na mě pozitivní stopy jak na duchu, tak i na mysli. Jelikož tuto hudbu neposlouchám denně, byl to pro mě naprosto nový zážitek."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ