Seminarky.cz > Čtenářský deník > Obsahy a rozbory děl > > Jan Drda - Němá barikáda

Jan Drda - Němá barikáda


Kategorie: Česká literatura od 20. století

Typ práce: Obsahy a rozbory děl

Škola: Střední zdravotnická škola, Tábor, Mostecká 1912, Tábor

Charakteristika: Práce stručně pojednává o životě a díle Jana Drdy. Jsou zde vytyčeny důležité mezníky jeho života. Práce obsahuje i několik informací o autorově spolupráci s filmem. Zároveň se práce zaměřuje na obsah knihy Němá barikáda.

Obsah

1.
Informace o autorovi
2.
Dílo
3.
Spolupráce
4.
Němá barikáda- obsah

Úryvek

"VČELAŘ
 Pan řídící byl ve své zahradě a uvědomoval si, že hluk na vsi není od běžnýc činností a že podivná šedivá auta zastavují na cestách jen tak. Měl u sebe tři hosty, kteří poznali nebezpečí a v noci se začali stěhovat do lesů, pouze žlutý kufřík u něj nechali. Včera v noci odešli dva, zůstal jen telegrafista, který se pokoušel komunikovat ze včelína. Zdvihnul se křik, Němci táhli do vsi. Pan řídící honem upozornil telegrafistu, který se energeticky, bez nepokoje, pustil do polí. Na stolku ve včelíně zůstal nenápadný žlutý kufřík s vysílačkou. Pan řídící se musel pousmát nad dobrým úkrytem v zadní stěně jednoho z úlů.
 Ozvaly se tři výstřely. Pan řídící dokončoval úkryt. Již dříve si přesně promýšlel každý pohyb, proto byl nyní přesný. Cítil však, že je na konci svých sil. V noci bděl za jeho tři hosty, četl přitom Palackého Dějiny. Uvědomoval si riziko svých činů. Potají si ponechal brokovnici a zkoušel s ní dohlédnout na mušku.
 Nyní byl otřesen těmi 3 výstřely. Chvěly se mu ruce. Rozhrnul větve a na trávníku spatřil mrtvého telegrafistu. Střelci doběhli k domu a lomcovali rozechvělým starcem. Byli tak nadšeni krví ( telegrafisty), že křičeli na svého komandanta, že zastřelený najisto vyběhl odtud a měl by se okamžitě podpálit starcův dům.
 Stařec, obklíčen muži, klečel na trávníku bit pažbami, zatímco četa SS ničila jeho dům. Věděli, že se jim nikdo nepostaví na odpor, což povzbuzovalo jejich krutost. Ptom objevili anténu, vedla od stromu ke včelínu. V ctižádosti odtrhli dveře včelína, ale uviděli pouze deset úlů. Komandant chytil starce a ptal se ho na vysílačku. Ale pan Havlík vnímal jen svou vesnici, zahradu, včeli. Řekl Němci, aby na něj nekřičel, stejně mu nic nepoví. Komandant křičel ,,Dolmetscher!'' Myslel, že mu stařec vše poví. Tlumočník spustil ,,sudeťácky tvrdou češtinou'', ale pan řídící rozhodně zavrtěl hlavou. Komandant propadl vzteku a puškou začal ničit úly. Ostatní se přidali, ale včely se bránily a štípaly je.
 Opatrně znovu obklíčili zahradu. Pan řídící klečel před zničenými úly, přebýral žalostné trosky pláství. Byl pokryt včelami, plakal jako dítě. Ruce měl zalepené medem. Přeci našel královnu a zdrceně koktal: ,,To...jsou...oni,...I...včelám...berou život!''
 Komandant s tlumočníkem, ukryti za domem, křičeli na starce, že je zatčen, a pokud nevyjde ze zahrady, zahájí střelbu, ale pan Havlík je nevnímal. Po třetí výzvě se komandant chytil pušky a vystřelil. Stařec se maličko sesul a pomaloučku vysunul pravičku, na jejímž ukazováku dosud seděla včelí královna.

VYŠŠÍ PRINCIP
 Krajně komický profesor zvaný ,,Vyšší princip'' chtěl zahájit počátek závěrečné latinské kompozice, když se ozvalo nervozní zaklepání a vešel ředitel ústavu. Vyzval Havlíčka, Moučku a Ryšánka, aby ho následovali. Ryšánek vzpomínal na včerejší pošetilou debatu na plovárně. Zaklaply za nimi dveře a všichni strnuli hrůzou. Byl červen 1942. Učitel se za pět minut vrátil do třídy a tiše bědoval. Oznámil třídě, že jejich spolužáci byli zatčeni.
 V sedm hodin večer byla v rozhlasu slyšet jména tří studentů. Ráno před sedmou hodinou se dvacet zkoprnělých učitelů sešlo ve sborovně. Češtinář Kaltner začal hystericky křičet, že je všecky postřílí jako v Táboře. Všichni byli zticha. Učitel dějepisu prohlásil, že by měli vyjádřit loajalitu státnímu tajemníkovi a ministru Moravcovi. Dokonce už projev nastylizoval. Přečetl do ticha dvacet řádek. Podal papír sedmdesátiletému učiteli náboženství k podpisu, ten proslov přeslabikoval a upustil pod stůl se slovy, že je starý muž a na sklonku života už nebude lhát. Dohodli se, že žákům musí být sděleno, co se stalo. Třídním septimy byl Vyšší princip, on měl zprávu sdělit.
 Ve třídě po jistém váhání pronesl: ,,Z hlediska vyššího principu mravního...vám mohu říci jemon jedno: vražda na tyranu není zločinem!'' Prohlédl si všechny své žáky. Přemýtal, že je mezi nimi možná ten, kdo udal Ryšánka. Trýznila ho potřeba říci větu, kterou se zcela vydal do rukou své třídě. ,,Také já...schvaluji atentát na Heydricha!'' Obrátil se ke katedře a začal zapisovat do třídní knihy. Ozval se povědomí hluk. Dvacet septimánů před ním stálo v pozoru, se zdviženými hlavami a planoucíma očima.

HLÍDAČ DYNAMITU
 Karnet svolal kamarády, rozhodli se použít dynamit ( pracovali v dole Anna Marie), denně chodili domů okolo trati a počítali vojenské transporty. Zeptali se Milce, kolik jim toho může dát. Prý deset kilo týdně. Měl z toho hrůzu, bylo mu šedesát let, byl malinký, slabý, ušlápnutý. Býval by je prosil, kdyby ho přemlouvali, ale oni se pouze zeptali, kolik jim toho může dát a na to nemohl říct ne. Každý den vynášel ze šachty dvě až tři kila dynamitu, který za tmy odevzdával Karnetovi.
 Za deset dní o půlnoci vybouch transportní vlak SS a o tři dny později znovu. Gestapo prohledávalo celý kraj. Přišli i na šachtu Annu Marii, ale vše bylo vpořádku. Milec byl v podezření, ale závodní Blaschketvrdil, že je pouze neškodné, bojácné hovádko. Za týden znovu vybouchl vlak. A potom další, čtvrtý."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x53d0d5592f299.zip (18 kB)
Nezabalený formát:
Jan_Drda.doc (62 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse